reklama

Dominový efekt v praxi

Jihokorejci také vědí, že severokorejské naparování se periodicky přerůstá v násilí, a přestože obyvatelé Soulu žijí v dosahu dělostřelectva KLDR, život zde plyne dál, zdůrazňuje odborník. Dodává, že japonská vláda naproti tomu zahájila veřejnou kampaň informující o tom, jak se připravit na raketový útok, zatímco tamní premiér varuje před nasazením chemických zbraní ze strany Pchjongjangu.  

Nejrozhodnější prohlášení nicméně zaznívají ze vzdáleného Washingtonu, podle něhož zůstávají na stole všechny možnosti, včetně preventivního úderu, který má zamezit KDLR vyvinout mezikontinentální balistické rakety, poukazuje expert.

"Jaké je vysvětlení tohoto dominového efektu?" ptá se Graham. Vysvětluje, že primárním faktorem je samotná severokorejská snaha získat schopnost nasadit zbraně hromadného ničení s celkovým cílem vyvinout jadernou hlavicí osazenou mezikontinentální raketu schopnou zasáhnout USA, což momentálně dokáže pouze Rusko a Čína. Po poslední sérii severokorejských raketových testů byla jasným signálem tohoto úsilí ukázka celé plejády balistických střel a jejich mobilních odpalovacích zařízení na vojenské přehlídce v Pchjongjangu dne 15. dubna, doplňuje analytik.

KLDR zatím není tak daleko, ale trénink dělá mistra, zdůrazňuje odborník. Soudí, že Pchjongjang má velkou šanci získat uvedenou technologii během Trumpova prezidentství, přičemž není realistické očekávat, že by se Kim Čong-una podařilo přesvědčit k odhození tohoto jaderného esa, jelikož představuje nejlepší garanci přežití jeho režimu.  

Mezikontinentální balistické střely jsou zásadním zlomem ve hře, který vysvětluje, proč se USA záměrně uchylují ke konfrontaci s KLDR od momentu, kdy se Trump ujal úřadu, konstatuje Graham. Připouští, že severokorejský jaderný raketový program bude zajisté na vrcholku bezpečnostního seznamu každého amerického prezidenta, ale zároveň není jasné, zda Trumpova administrativa již přišla s ucelenou strategií vůči asijské zemi.

Jak nedávno prohlásil bývalý pověřenec amerického ministerstva zahraničí pro Severní Koreu Christopher Hill, zdá se, jako by se Trumpova administrativa pokoušela Severokorejce mást a uchylovala se k politice na pokraji války, připomíná odborník. Sám by si však vsadil na to, že se nacházíme ve fázi falešné války.

"Pokud existuje klíčový motiv pro zvýšenou agresivitu Washingtonu, zahrnující shromažďování útočných prostředků okolo Korejského poloostrova, pak je to přimět Číňany, aby výrazně zahřměli, že začínají vážně zvažovat sankce, když se formálně účastní nátlaku," píše Graham. Dodává, že v opačném případě USA sáhnou k potrestání čínských společností obchodujících s KLDR a teprve pokud i toto selže, nastane skutečný důvod k americké vojenské akci.

Varianta bez rizika neexistuje    

Je naprosto zřejmé, že v takovém scénáři neexistuje jednoduchá varianta bez rizika, deklaruje expert. "Toto není Sýrie. Druhá korejská válka by byla krvavá a nepředvídatelná záležitost," varuje Graham. Podotýká, že nedávné americké zásahy na Blízkém východě by byly nesrovnatelně méně závažné, avšak je možné, že pouhý sestřel testované severokorejské  rakety či její zničení na rampě by automaticky nevedly k eskalaci ze strany Pchjongjangu, jak se často očekává.  

S ohledem na svou celkovou zaostalost severokorejská armáda spoléhá jen rychlou eskalaci, která má odrazit americkou a jihokorejskou invazi, vysvětluje analytik. Připouští, že ta by zřejmě v počáteční fázi konfliktu zahrnovala nasazení jaderných zbraní proti americkým základnám v regionu. "Severokorejci, včetně Kim Čong-una, jsou kalkulující a racionální (a usilují) o přežití. Jejich pákou je hrozba," konstatuje expert. Poukazuje, že i politika na hraně války se odvíjí od schopnosti včas se stáhnout a absence jaderného testu v posledních týdnech naznačuje Kimovo přehodnocování jeho demonstrativního vzdoru.

Kim Čong-un tak tento týden dohlížel na velké dělostřelecké cvičení při významném vojenském výročí, ale nic víc, jelikož čelí rostoucí hrozbě, uvádí Graham. Připomíná, že nejde pouze o odhodlanou Ameriku v čele s Trumpem, ale také o klíčového severokorejského spojence Čínu, která se uchyluje k ekonomickému utahování šroubů. Nelze také zapomínat, že Kim se musí ohlížet na své generály, s nimiž potřebuje dobře vycházet, a ti nemají velkou chuť vést konvenční či jadernou válku, jelikož by zpečetila jejich osud. "Nejzrádnější je vždy poradit s vnitřním nepřítelem," píše odborník.

Trump a Kim mají dle Grahama mnohem víc společného, než si mnozí myslí, a ani jeden válku nechce. Přesto existuje riziko, že spolu budou boxovat, navíc Kim může špatně odhadnout Trumpovo blufování a překročit čáru, což by byl nejvíce destabilizující výsledek současné epizody, varuje expert. Nedomnívá se totiž, že USA na KLDR v dohledné době zaútočí.

"Hádám, že dají Číně několik měsíců, aby dosáhla výsledků, a tento přístup může fungovat dlouhodoběji, pokud budou Severokorejci nadále hrát bezpečně," píše analytik. Dodává, že to však není v přirozenosti žádného člověka.