Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slovensko a Polsko protestují proti krizovému rozdělování azylantů

Polská vlajka
Polská vlajka
Foto: Pixabay

Berlín/Varšava - Snaha Evropské komise doplnit azylový systém o krizové rozdělování žadatelů se nezamlouvá Polsku a Slovensku. Podle obou zemí je plán zcela nesmyslný.

Systém by byl podle návrhu spouštěn automaticky v případě vysokého počtu žadatelů v některé členské zemi. Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák řekl, že tento krok brzdí úsilí unie vyřešit migrační krizi a neodpovídá realitě.

Dodal, že načasování nového návrhu je problematické vzhledem k úsilí o dosažení konsensu ohledně uzavření migračních tras a ohledně dosažení dohody o uprchlících s Tureckem. "Uprostřed těchto velmi citlivých jednání je nastolen návrh, která nás vrhá zpět o devět měsíců a v některých ohledech nerespektuje realitu," citoval slovenského ministra Reuters.

Polský ministr vnitra Mariusz Błaszczak prohlásil, že návrh postrádá jakýkoli smysl a je v rozporu s právy členských zemí EU.

"Balíček návrhů jde správným směrem," řekl naopak mluvčí kabinetu Steffen Seibert. Dokumenty chce ale Berlín ještě podrobně prozkoumat.

Německo stejně jako Itálie a Řecko, které také mají na svém území velký počet migrantů, již dříve podle agentury AFP otevřeně odsuzovaly situaci v péči o běžence v Evropě v posledních měsících a označovaly ji za "nespravedlivou".

Témata:  EU,  Slovensko,  uprchlíci,  Polsko

Aktuálně se děje

25. září 2026 17:24

Salmonelou na pražské škole se zabývá kriminálka. Mohl se stát trestný čin

Pražští kriminalisté se začali zabývat případem hromadné nákazy salmonelou na jedné z pražských základních škol. Panuje podezření, že došlo ke spáchání trestného činu. Případnému viníkovi hrozí i trest odnětí svobody. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.