Záhadný Putin: Proč svět nesmí vědět, kde pobývá a co dělá?

„Ano i ne. V rámci ruského práva občané nemají právo vědět, kde prezident spí nebo večeří - alespoň v době míru. Jediný případ, kdy se svět ví, jaké je přesné místo pobytu Vladimira Putina, je ve chvíli, když vystupuje na veřejnosti a v živém vysílání. V opačném případě neexistuje žádná záruka,“ poukazuje novinář. Webová stránka Kremlu například hlásí, že prezident 11. března 2015 v Kremlu hostil guvernéra Karélie. Ve skutečnosti ale guvernér strávil den ve svém rodném městě a s prezidentem se sešel o týden dříve.

Novináři jsou podle Gaazeho s touto praxí dobře obeznámeni a ukazují záběry z podobných akcí, jako by k nim právě došlo. „Existují mezery v pracovním plánu prezidenta, které se objeví na stránkách Kremlu. Dny, kdy se nekonala žádná veřejná akce a kdy bylo místo Putinova pobytu neznámé. Je zřejmé, že prezident v těchto tajnůstkářských dnech necestoval mezi zeměmi. Když se neobjeví ve zprávách a nejsou tam o něm ani žádné zprávy, není pochyb o tom, že je v jednom ze svých oficiálních nebo neoficiálních sídel v okolí Petrohradu, Kremlu, Soči, nebo jinde,“ píše novinář.

Ale i když se prezident objeví na naplánovaných veřejných akcích, zůstává záhadou, kde tráví noci. Rusko nemá právo vyžadovat, aby prezidentská standarta vlála nad budovou, ve které prezident pobývá. A co víc, původní standarta je umístěna v jedné z prezidentových kremelských kanceláří, a nemá vůbec žádnou symboliku. „Samozřejmě, že problém není, že Rusko nemá tradici vyvěšování standarty, ale že výkon nejvyšší autority je nyní chápán různě. Ti, kteří nám vládnou, jsou skryti před lidmi,“ píše novinář.

„Autority dělají 90 procent svých rozhodnutí za zavřenými dveřmi. Dokonce i umístění těchto dveří se postupně a téměř bez předchozího upozornění stává tajemstvím. Když se novinář zeptá: O čem prezident jednal? Odpověď je: No comment. A když se novinář odváží dál ptát: Kde se diskuse konala? Je jim řečeno: To není vaše starost,“ popisuje Gaaze, jak to chodí v praxi.

Opoziční vůdce Alexej Navalnyj nedávno rozpoutal velký politický skandál, když na internetu v březnu zveřejnil film, v němž obvinil ruského premiéra Dmitrije Medveděva ze zneužití úřadu a z obohacování na úkor státu.  To je výsledek neoficiální vládní politiky, v níž vedoucí představitelé nemají žádnou povinnost veřejně oznámit, kde a jak se jedná o záležitostech státu.

„Někdo by mohl namítnout, že bezpečnost je hlavním problémem, že by se teroristé mohli zaměřit na prezidenta, pokud by znali jeho pobytu. Ale detaily o jeho ochraně mu zajišťují bezpečnost při veřejných akcích, včetně venkovních akcí - i když Putin se zúčastnil pouze tři nebo čtyři takových události za 17 letech u moci. Proč tedy nemůže veřejnost vědět, kde se nachází prezident?“ zajímá komentátora.

Diktatura už ze své definice způsobuje celostátní stav nouze, který slouží jako záminka pro autority, aby mohly ospravedlnit porušování právního řádu a tradičního chování. Podle této logiky prezident není součástí normálního života v zemi, a proto orgány nemají potřebu  vyzrazovat jeho fyzický pobyt, vysvětluje novinář.

Jako příklad podle něj lze uvést zákon o ochraně prezidenta ve stavu nouze, který ospravedlňuje mimosoudní zásahy, komunikační výpadky, zátarasy a zásahy v soukromých domech. „Každý, kdo se stane terčem takového zneužívání, se nemá jak bránit, pouze musí tuto mentalitu přijmout. Rozhodnutí tajit informaci, kde ruský prezident spí, je samo o sobě část tohoto státního zločinu,“ dodává Gaaze.

Témata:  Vladimír Putin,  Rusko