Putin není padouch z Bondovek. On nevytváří evropské problémy, pouze jich využívá, varuje novinářka

Poukazuje na to, že porážka krajně pravicové šéfky Národní fronty Marine Le Penové ve francouzských prezidentských volbách by mohla být vykreslována jako prohra ruského prezidenta Vladimira Putina. „Její strana si koneckonců vzala půjčku od banky se sídlem v Rusku a ona sama slíbila mírnější postup vůči Rusku a chtěla, aby Západ zmírnil sankce proti Moskvě,“ připomíná novinářka.

Pravda je však podle ní složitější. „Dokonce i se sankcemi EU zůstává největším obchodním partnerem země. Putin se pokusil otočit směrem k Číně, ale není schopen s Pekingem vyjednat výhodnější nabídky. Vztah Ruska a Číny je asymetrický a Rusko nemá navrch. Hluboká nestabilita v EU by dostala Putina prekérní pozice kvůli již tak křehké ruské ekonomice, která by se mohla dál hroutit,“ popisuje.

Tak proč Kreml podporuje kandidáty, kteří hrozí, že vyhodí kontinent do povětří? „Jeho vměšování je do značné míry PR tah, je to způsob, jak Evropě říci: „Nehraj si s námi“, aniž by to vyvolalo nějaké skutečné škody,“ uvádí Antonovová.

Podobně podle ní o amerických prezidentských volbách mluvil také vědecký pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze Mark Galeotti. Ten tehdy psal, že i když Putin obvinil Hillary Clintonovou z prodemokratických protestů, ke kterým v Rusku došlo mezi roky 2011 a 2012, když byla ministryní zahraničí, očekával, že volby vyhraje. Kreml chtěl trolit americký establishment. Neměl v úmyslu dostat do Bílého domu nezkušeného a impulzivní člověka. S tím, jak jsou vyšetřovány kontakty Trumpovy kampaně s Ruskem, se Moskva nemůže cítit jako vítěz. Je spíše jako dítě, jehož žerty se vymkly z rukou, myslí si novinářka.

Ruská podpora pro Le Penovou je podle ní součástí stejné hry. Ale také slouží vlastnímu účelu: je to krmivo pro domácí propagandistickou mašinérii. Putin má menší obavy o to, jak ho vnímá Západ, než o to, jakou legitimitu bude mít doma. I když ho hodně lidí podporuje, musí čelit masovým protestům a neustálému hlasitému nesouhlasu. Již ověřenou taktikou, jak zmírnit nespokojené voliče, kteří si stěžují, je ukázat, že v zahraničí jsou podmínky ještě horší, vysvětluje novinářka.

„Proto je tu Le Penová. Krajní pravice akcentuje nestabilitu v Evropě a zdůrazňuje její chyby, čímž pomáhá Putinovi namalovat obraz kontinentu zahlceného migranty, globalisty a všemi druhy jiných děsivých nebezpečí. Zbaveno oficiální ideologie po rozpadu Sovětského svazu, Rusko definovalo samo sebe, pokud jde o to, co není. A dominantní narativ státní televize je, že Rusové 'nejsou jako ti Evropané',“ vysvětluje Antonovová.

„Podle ruské televize je kontinent příliš měkký, příliš tolerantní. Jeho země obětovaly odlišné kulturní identity kvůli nemyslící, zbabělé, zkorumpované unii. Je to vize Evropy, která dokonale ladí s Le Penovou. A funguje to. Většina Rusů, kteří se spoléhají na státní televizi jako zdroj jejich zpráv, byla přesvědčena, že jsou na tom za Putina lépe. Evropa se řítí od jedné katastrofy ke druhé. Rusko je „stabilní“ - a nevadí, že stále více Rusů upadá do chudoby,“ uvádí.

EU má podle ní několik dobrých možností, jak předcházet tomu, aby Putin využívat její problémy doma v Rusku. „Ale je tu ještě jedna věc, kterou může udělat: Přestat ho zobrazovat jako darebáka z Bondovek, který je schopen destabilizovat kontinent. Přitom pravě tohle mu jen hraje do ruky - a poskytuje politikům EU pohodlnou výmluvu pro to, že neřeší své problémy. Putin je oportunistický. Netvoří evropské problémy. Prostě se na nich snaží vydělávat. Mnoho neduhů EU - od úsporných opatření k terorismu - vzniká na místě, a je třeba je řešit na místě. Je čas přestat ukazovat prstem na siláka na východě,“ dodává ruská novinářka.

Témata:  Vladimír Putin,  Rusko,  Marine Le Pen