Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rakousko schválilo zákaz zahalování na veřejnosti, opozice prská

Muslimové
Muslimové
Foto: Pixabay

Vídeň – Rakousko schválilo zákaz zahalování obličeje na veřejnosti. Parlament tak rozhodl díky hlasům dosluhující koalice sociálních demokratů (SPÖ) a lidovců (ÖVP). Opatření směřují především proti nošení burek a nikábů, tedy oděvů, které muslimským ženám zakrývají celé tělo a ponechávají jen mřížku nebo úzký průhled pro oči.

Opatření je součástí „integračního balíčku", který také konkretizuje způsob začleňování žadatelů o azyl do rakouské společnosti a ztěžuje agitaci ve prospěch šíření radikálních myšlenek.

Člověk, který se od října tohoto roku objeví na veřejnosti a bude si tvář zahalovat nebo schovávat oděvem nebo jinými předměty tak, že nepůjdou rozeznat rysy obličeje, může dostat pokutu ve výši až 150 eur (téměř 4000 korun).

Proti opatření se postavila část opozice. Například poslanci liberální strany NEOS chtěli vědět, jak může zákaz úplného zahalování přispět k integraci, když dotyčné ženy nyní budou nuceny zůstávat doma. Euroskeptická formace Team Stronach zase v návrhu postrádala další opatření, jako je zákaz nošení šátků ve veřejné službě.

Zahalování obličeje na veřejnosti už je v některých zemích zakázáno. Jako první v Evropě tak v roce 2011 učinila Francie, po které následovala Belgie, Nizozemsko či Bulharsko.

Témata:  Rakousko muslimové

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.