Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusové bojují s nedostatkem peněz, chtějí zdražit lístky na hollywoodské filmy

Kino, ilustrační foto
Kino, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Moskva - Ruský ministr kultury Vladimir Media by rád zdražil lístky na americké filmy. Hollywood je podle něj nekalou konkurencí. Chce tak řešit nedostatek peněz, které Rusko vynakládá na domácí filmovou tvorbu. Zdražení má mít nejen finanční účel, ale i ideologický.

Nejen Česká republika a její ministerstvo kultury se potýká se nedostatkem peněz na tvorbu kvalitních domácích snímků. Ruský ministr kultury Vladimir Medina teď přišel s nápadem, že by mělo dojít ke zdražení amerických filmů, uváděných v tamních kinech. Chtěl by tak řešit otázku nedostatku finančních prostředků pro ruský film. Informuje o tom ruský deník Rossijskaja Gazeta.

Hollywoodské bijáky tak ministr vnímá jako jakousi formu nekalé konkurence. O problematice se mluvilo v ruské Státní dumě. Ministr vychází z dat za rok 2016. Rusko vyprodukovalo za rok 156 domácích filmů, což je relativně vysoký počet. Procentuálně však na domácí filmy přišlo pouhých 18 procent diváků, zbylých 82 procent dalo přednost těm zahraničním. S údajem přišel náměstkem ministra Vladimir Bortko.

Ruské ministerstvo dává na domácí filmovou tvorbu pouhých 35 milionů rublů, což je v přepočtu 225 tisíc dolarů. Američané dávají na film 12 milionů dolarů. Ministr konstatoval, že Rusko nemůže konkurovat Hollywoodu, co se týče rozpočtů. Medina tak chce sáhnout ke kontroverzní regulaci cen. „Představte si, že americká auta budou prodávána v jednom autosalonu vedle domácích ruských za stejnou cenu,“ uvedl lehce nepřiměřené přirovnání.

V současnosti ruští návštěvníci kin platí za filmy jednotnou cenu, která se pohybuje kolem 230 rublů. „To je špatné,“ myslí si Medina. Podle něj je zdražení amerických filmů nezbytné nejen z finančních, ale také ideologických důvodů.

Témata:  Rusko Ministerstvo kultury České republiky Hollywood filmy

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.