Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Washington rozšířil sankční seznam vůči KLDR

USA
USA
Foto: Pixabay

Washington/Moskva – Americký ministerstva financí a zahraničí dnes rozšířila sankce proti Severní Koreji. Američané na sankční seznam přidali devět firem a vládních organizací a tři jednotlivce, informovala agentura Reuters. Majetek firem a lidí uvedených na seznamu bude zmrazený, americké firmy s nimi nebudou moci nadále obchodovat.

Washington tak reagoval na pokračující raketový a jaderný program KLDR. „USA budou i v budoucnu postupovat proti osobám a subjektům, které jsou za programy vývoje raket a jaderných zbraní zodpovědné nebo které je podporují," uvedlo ministerstvo financí s tím, že na tyto nepřátelské režimy budeme nadále vyvíjet tlak.

Dvě společnosti, které se na seznamu objevily, mají sídlo v Moskvě. Jedna z nich se údajně podílela na dodávkách v souvislosti s raketovým programem KLDR, druhá na sever Korejského poloostrova dodávala ropu. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov ruské agentuře RIA řekl, že je Rusko tímto krokem „zmatené".

USA a Čína ještě během dneška navrhnou Radě bezpečnosti OSN, aby sankce uvalila na další severokorejské občany a firmy. Washington s Pekingem o nových sankcích údajně vyjednával uplynulých pět týdnů, uvedla agentura Reuters.

Témata:  USA Severní Korea Rusko

Související

Aktuálně se děje

19. září 2025 13:27

Lidé jsou hloupí, napsal v dopise. Poslední slova T. G. Masaryka ale v obálce nebyla

Jak už server Globe24.cz informoval, dnes v deset hodin dopoledne začal na zámku v Lánech dlouho očekávaný ceremoniál k otevření obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Historici za účasti prezidenta Petra Pavla ji otevřeli přesně dvacet let poté, co ji Masarykův tajemník Jan Sum uložil do Národního archivu s datem otevření na dnešní den. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Eurovision Song Contest

Ruská odpověď na Eurovizi: Intervize je o politice, účastní se i Čína nebo Afrika

Ruská odpověď na Eurovizi se jmenuje Intervize a na rozdíl od svého slavnějšího protějšku je méně výstřední a více zaměřená na politiku. Soutěž, kterou oživil ruský prezident Vladimir Putin, se koná v Moskvě a jejím cílem je „rozvíjet mezinárodní kulturní a humanitární spolupráci“. Očividným důvodem je však vytvoření vlastní hudební soutěže, jelikož bylo Rusko v roce 2022 kvůli invazi na Ukrajinu vyloučeno z Eurovision Song Contest.