Kam umístit migranty? Nový plán se lidem líbit nebude

Der Spiegel přináší příběh o marockém migrantovi z Tangeru jménem Said al Ghoury, který se přestěhoval i s rodinou do malého španělského města Visiedo. Muž tvrdí, že „zachránil“ obec před demografickým poklesem.

Od roku 1998 se počet přistěhovalců proudících do Španělska zvýšil desetkrát, a v posledním roce se tento údaj se zvýšil o 12,2 procenta. V reálných číslech jde o zhruba 4,6 milionu lidí, většinou ze severní Afriky, kteří zaplavili Španělsko.

Malá vesnice Visiedo se nachází v provincii Teruel, která zažila pokles španělské populace z 136 tisíc v roce 1998 na dnešních 123 tisíc. Na druhou stranu se ale do oblasti nastěhovalo asi 14 tisíc migrantů. Rosario Sampedrová, migrační socioložka z University of Valladolid řekla, že v některých venkovských oblastech země „byla populace omlazena“ masovou migraci, ale dodala, že „v některých odlehlých oblastech je situace stále napjatá“.

Teruel, město v Aragonii s asi 35 tisíci obyvateli, nezadržitelně stárne, třetinu populace tvoří lidé nad 60 let. Vicente Gonzalvo z programu „Nové způsoby“ aktivně podporuje myšlenku posílání migrantů do těchto malých obcích, kde by nově příchozí měli nahradit stárnoucí španělskou populaci. „Chceme oživit umírající vesnice,“ vysvětluje a dodává: „Rodilí Španělé na venkově si musí uvědomit, že i oni budou mít prospěch z toho, když jejich komunity získají nové obyvatele.“

Hassan Bellahmama je další marocký migrant, který se přestěhoval do malého města ve Španělsku. Rozhodl se stát pastýřem ve městě Alfambra. „Existuje jen málo Španělů, kteří chtějí dělat tuto práci. Většina zemědělců chovajících dobytek v provincii zaměstnává cizince,“ přiznává Pedro José Escusa, který migranta zaměstnává.

Němečtí odborníci říkají, že posílání migrantů do venkovských komunit by nejen pomohlo ubývající populaci, ale také by to fungovalo jako jakási „integrační laboratoř “. Wolfgang Borst, starosta bavorské vesnice Hofheim vidí masovou migraci jako „příležitost“ a říká: „Jsme velmi spokojeni. Získáváme mnohem více vesničanů.“ Hlavním problémem jsou prý „předsudky“ obyvatel ve venkovských oblastech.

Migrační krize ale nemá na malá města jen pozitivní dopad, protože některé obce se musely zadlužit, aby jídlo a přístřeší pro migranty zaplatily. Někteří obyvatelé protestovali proti návrhům ubytovat velké množství migrantů v jejich komunitách. Když Joachim Kebschull, 61letý starosta obce Oersdorf plánoval přijmout přistěhovalce do města s devíti tisíci obyvateli, někdo jej před zasedáním městského plánovacího výboru města zbil do bezvědomí.

Ve Francii dostal naopak starosta města Béziers Robert Ménard, který masovou migraci odmítá, pokutu 1800 eur za zmínku o měnící se demografii svého města. Ménard zmínil o teorii „velkého nahrazení“, kterou razil francouzský autor Renaud Camus. Ten řekl, že masová migrace povede ke kulturní a demografické transformaci evropské společnosti.

Témata:  uprchlíci,  Imigranti z Afriky a Blízkého Východu,  Španělsko