Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

USA by měly omezit počet vojenských základen, navrhl ministr obrany Mattis

Depot Parris Island v Jižní Karolíně je místo, kde se mladí armádní rekruti připravují na bojové nasazení v případě bojového konfliktu.
Depot Parris Island v Jižní Karolíně je místo, kde se mladí armádní rekruti připravují na bojové nasazení v případě bojového konfliktu.
Foto: marines.com **www.marines.com**

Washington - Ministr obrany USA James Mattis vyzval ke snížení počtu základen americké armády, z nichž některé jsou podle něj nadbytečné a Pentagon je nepotřebuje.

Mattis hovořil se členy branného výboru Sněmovny reprezentantů v rámci schvalování vojenského rozpočtu na příští finanční rok.

Podle ministra by se měly základny zavřít počínaje rokem 2021. Armáda má "v současné době více infrastrukturní kapacity, než pro své operace potřebuje". Tento stav se nezmění, i kdyby se početní stav armády zvýšil, konstatoval Mattis.

O snížení počtu základen usiloval už prezident Barack Obama. Kongres ovládaný republikány ale jakékoli návrhy odmítal. Ve volebních okrscích kongresmanů jsou totiž vojenské základny velmi ceněné.

Prezident Donald Trump navrhl ve vojenském rozpočtu na rok 2018 částku 639 miliard dolarů. Poslanci ale navrhují zvýšit výdaje o dalších 30 miliard.

Témata:  U.S. ARMY Pentagon USA James Mattis

Související

Aktuálně se děje

4:00

Letní počasí se vším všudy. O víkendu se ohřejeme, hrozí ale i další bouřky

Bouřlivé počasí se Česku nevyhne ani během prvního ryze červnového víkendu. Bouřky hrozí během soboty, která bude podle předpovědi teplejším z obou dní. Na Moravě může teplota vystoupat až na 26 °C. V neděli má být jen lehce přes dvacet. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Šestidenní válka

Komentář

Šest dní, během kterých mezinárodní společenství fatálně selhalo

Před 58 lety proběhla Šestidenní válka mezi Izraelem a koalicí arabských států. Přestože Izrael tehdy vybojoval drtivé vojenské vítězství a obsadil rozsáhlá území, konflikt nikdy nebyl skutečně vyřešen. Nedostatečné urovnání tehdejších sporů a neschopnost naplnit mezinárodní dohody přispěly k tomu, že i dnes čelíme opakovaným krizím, jako je současná válka v Pásmu Gazy. Konflikt tehdy zamrzl na papíře a stal se zdrojem dalších radikalizací a násilí, které Blízký východ destabilizují dodnes.