Koho vlastně Německo deportuje? Nové statistiky o migrantech vás překvapí

Přesto, že v Německu v tuto chvíli žije mnoho nelegálních migrantů a neúspěšných žadatelů o azyl ze severní Afriky a na Středního východu, v loňském roce berlínská vláda v drtivé většině deportovala pouze migranty z balkánských států.

V roce 2016 bylo z německého hlavního města deportováno 2028 neúspěšných žadatelů o azyl a nelegálních přistěhovalců, 80 procent z nich pocházelo z Balkánu. I letos zatím migranti z Balkánu vedou v počtu deportací. Berlínská vláda do značné míry odmítla deportovat přistěhovalce ze severní Afriky a Afghánistánu, píše list Berliner Morgenpost.

V tomto roce pochází největší skupina lidí deportovaných berlínskou vládou z východoevropského Moldavska (562), nejchudší země v Evropě, kde se asi 25.000 lidí každý rok stává oběťmi gangů obchodujících s lidskými orgány. Ostatní deportovaní přistěhovalci pocházejí z Albánie (59), Srbska (45) a Kosova (36), píše deník.

Celkem 510 migrantů opustilo hlavní město dobrovolně od ledna do dubna letošního roku, většina z nich pochází z Moldavska. Důvodem je většinou fakt, že jim vláda poskytuje finanční pomoc návratu do rodné země. Počet migrantů, kteří buď v zemi pobývají nelegálně, nebo jim nebyla schválena jejich žádost o azyl, se neustále zvyšuje. Odhady z března tohoto roku říkají, že v Berlíně je přinejmenším 11,417 lidí, kteří by měli opustit zemi.

Hakan Taş, člen Levicové strany (Die Linke), řekl, že i jeden vyhoštěný je „příliš mnoho“ a že vláda v Berlíně by měla podporovat jen dobrovolné návraty. Německá spolková vláda se posledních několik měsíců snaží zvýšit počet deportací afghánských občanů, levé křídlo koalice v Berlíně je však proti. Berlínská vláda se připojila několika dalším levicovým regionálním správám, které podkopávají politiku deportací nastavenou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Témata:  Německo,  uprchlíci,  migrace