Uprchlíci jako byznys? Akademik prozradil více

Některé země z převádění migrantů profitují

Napětí v Evropě se zvýšilo poté, co Vídeň oznámila, že v Brennerském průsmyku, který tvoří hranici mezi Rakouskem a Itálií, postaví plot, aby zabránila neomezenému přílivu migrantů z Itálie.  Proti se však staví nejen Řím, ale též Německo. Sledujeme podle profesora skutečně proces postupného zániku volného pohybu osob v rámci schengenského prostoru?

„V zásadě mnoho zemí již zavedlo režim kontroly na svých hranicích,“ podotýká Marácz. Kontroly se dle jeho názoru mohou v budoucnu zpřísňovat. Za klíčovou otázku však akademik označuje ochranu vnějších hranic schengenu a Evropy. V tomto ohledu selhalo Řecko a nyní selhává i Itálie, která je momentálně očividně nejslabší součástí řetězu, konstatuje odborník. Soudí, že Itálie by měla dokonce zvážit opuštění schengenu, jelikož není připravena či schopna chránit své hranice.

Expert nedokáže přímo odpovědět na otázku, zda se na současnou situaci a masivní příliv uprchlíků a migrantů mohla Evropa připravit. „Vidím však, že některé země z tohoto převádění lidí profitují – třeba Řecko a Turecko – jelikož dostávají z Berlína a Bruselu tolik eur,“ tvrdí Marácz s tím, že migrační krize se během loňského roku stala dobrým byznysem též pro Itálii. Uzavření Brennerského průsmyku by pak podle profesora mohlo tento byznys zastavit a běženci by zůstali uvězněni na Apeninském poloostrově.

Odborník konstatuje, že je pochopitelné, že země jako Řecko a Itálie mohly o pomoc s příchodem běženců požádat osmadvacítku již dříve, ale nebyly ochotné takový krok učinit. „Italská pohraniční stráž ve skutečnosti jednala spíše jako záchranný tým, což je s ohledem na lidské tragédie ve Středozemním moři pochopitelné,“ vysvětluje profesor. Dodává, že na druhou stranu je její zákonnou povinností ochrana evropských hranic.

Otázka tak podle Marácze zní, zda v případě, že nějaká země nedokáže či nechce jednat, by měl zasáhnout Brusel, případně zda další země, jako třeba Rakousko, mají právo na uzavření Brennerského průsmyku a zavedení vlastní ochrany hranic v srdci Evropy.

Lidé chtějí činy

Profesor si nemyslí, že Rakousko je v dané záležitosti osamoceno. „Viděli jsme, jak čtyři země Visegrádu vytvořily velmi důležitý, masivní, robustní blok chránící Evropu,“ uvádí Marácz. Tvrdí, že tzv. balkánská migrační trasa byla zablokována právě kvůli úsilí Maďarska, Polska, České republiky, Slovenska a Rakouska, které spolupracovaly. Z tohoto důvodu expert nepovažuje pravděpodobné, že by země Visegrádu nyní v případě nouze a tlaku Bruselu či Berlína Rakousko opustily, jelikož Vídeň podpořila jejich snahu uzavřít balkánskou trasu.

„Myslím, že občané Evropy chtějí restriktivní opatření,“ pokračuje expert. Je podle něj jasné, že malé země jako Rakousko či Nizozemsko nedokážou zvládnout neomezený počet uprchlíků a migrantů potenciálně přicházejících na jejich území. „To je nemožné. Žádáme o měkčí politiku a více restrikcí,“ tlumočí Marácz nálady v Holandsku.  

„Pokud země potřebují pracovní sílu, jak neustále tvrdí Němci, pak by měli jít do uprchlických a migračních táborů a posadit ty lidi do Lufthansy,“ kritizuje akademik politiku německé kancléřky Angely Merkelové. Řešením podle něj rozhodně není situace, kdy se Evropou potuluje proud ilegálních migrantů, jelikož to přináší bezpečnostní rizika.  

Lídři v Bruselu hovoří o symbolické hodnotě Brennerského průsmyku, symbolické hodnotě schengenu, ale mnoho lidí v Evropě je ve skutečnosti unaveno ze symbolů a požaduje konkrétní činy, domnívá se Marácz. „Chceme restriktivní opatření, chceme, aby naši vůdci ukázali, že mají problém pod kontrolou,“ uzavírá profesor. 

Témata:  Německo,  uprchlíci,  Angela Merkelová