Země 2.0? Jestli se něco nezmění, dopadneme špatně, bojí se odborníci

Kra o rozloze 5 800 kilometrů čtverečních je největší kus ledu, jaký se za poslední roky od jižního světadílu odtrhl. V ledu se vytvořila 80 kilometrů dlouhá prasklina a ještě v lednu drželo kru na místě pouze 20 kilometrů ledu. Prasklina se vytvořila v šelfovém ledovci označovaném jako Larsen C, který má tloušťku asi 350 metrů a vyskytuje se na západním okraji Antarktidy.

Kdyby se Země nadále oteplovala tímto tempem, hrozí, že by roztály všechny ledovce na světě. Hladina moří by se mohla zvednout až o 66 metrů, zatopit pobřeží, zničit města či pohltit celé země. Drastické změna by se odrazila i na vyhubení populace.

Vědci sice tvrdí, že by mohlo trvat asi 5000 let, než teplota stoupne natolik, že dokáže roztát všechen led na naší planetě, tento proces už ale podle nich pomalu začal.

Zprávy americké agentury EPA (Environmental Protection Agency) tvrdí, že za minulé století už teplota stoupla o půl stupně, což způsobilo vzestup hladin moří zhruba o 18 centimetrů. V Evropě by se města jako Londýn a Benátky zcela ztratily pod vodou, stejně jako Nizozemsko a většina Dánska.

Podle klimatického odborníka Mojiba Latifa by se sice černé scénáře měly odehrát až za několik tisíc let, lidstvo už ale podle něj nemá čas. "Na konci tohoto století by mohla hladina moře stoupnout až o jeden a půl metru. Pro Německo by to znamenalo extrémní změny počasí se silným deštěm, životu nebezpečné povodně a bouře," uvedl Latif pro německý deník Bild s tím, že se dostáváme do bodu, odkud není návratu.

Katastrofa by ale postihla i Asii. Byla by zcela zaplavena Čína a Bangladéš, čím by své domovy ztratilo 760 milionů lidí. Podobně by na tom bylo i pobřeží Indie. V Jižní Americe by vystoupila Amazonka z břehů, voda by pohltila Buenos Aires, ale i pobřeží Uruguaye a některé části Paraguaye. Jediné oblasti, které by odolaly, jsou hory, které se táhnou podél pobřeží Karibiku a přes střední Ameriku.

V Africe by byl zaplaven Egypt, Alexandrie či Káhira, ale tento kontinent nepostihnou povodně tak výrazně jako ty ostatní. Austrálie by zase pro změnu získala nové vnitrozemské moře, ale ztratí své pobřeží, kde dnes žijí čtyři pětiny jejích obyvatel.

Východní pobřeží Severní Ameriky, kde leží největší města USA, by bylo zcela zaplaveno. V USA by zmizelo celé pobřeží Atlantiku, což by odnesla Florida i Mexický záliv. Z kopců v San Francisku by se staly ostrovy a San Diego by bylo navždy ztraceno.

Latif proto vyzval státy ke snižování emisí, protože pařížská klimatická dohoda je pouze dohodou na papíře a země ji nemusí dodržovat. Řešení je podle něj v nahrazení fosilních paliv obnovitelnými a zelenými zdroji. "Teď musíme začít celosvětovou průmyslovou revoluci a rozšířit obnovitelné zdroje energie," varuje lidstvo.

Témata:  Země,  Země 1,  vědci