Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

K Zemi se řítí půltunový sovětský kolos. Může dopadnout do Česka

K Zemi se řítí půltunový sovětský kolos. Může dopadnout do Česka

Foto: www.nasa.gov

Kosmos 482, neúspěšná sovětská sonda, která měla v roce 1972 zamířit k Venuši, by mohla v sobotu 10. května po více než půlstoletí stráveném na oběžné dráze Země nekontrolovaně vstoupit do atmosféry a dopadnout zpět na povrch planety. Podle výpočtů evropského centra pro sledování objektů na oběžné dráze (EU SST) existuje malé riziko, že zbytky sondy dopadnou na pevninu – včetně střední Evropy a Česka. Pravděpodobnější však je, že skončí v některém z oceánů.

Aktuální propočty předpokládají vstup sondy do atmosféry v 08:49 místního času, což je přibližně o dvacet minut dříve, než ukazovaly dřívější odhady. Zároveň bylo zpřesněno časové okno – z původních pěti hodin na rozptyl čtyř hodin. Vzhledem k tomu však stále není možné s jistotou určit, kde přesně sonda dopadne.

Sonda váží zhruba 500 kilogramů a při startu byla vybavena modulem určeným k přežití přistání na Venuši. Kvůli poruše raketového stupně se však nikdy nedostala mimo zemskou oběžnou dráhu. Většina její konstrukce již shořela v atmosféře v průběhu několika let po startu, ale přistávací modul – téměř metrová kovová koule – se na eliptické dráze kolem Země udržel celých 53 let.

Nizozemský expert na vesmírný odpad Marco Langbroek upozorňuje, že těleso může při dopadu dosáhnout rychlosti až 242 kilometrů za hodinu. I když riziko dopadu na obydlené oblasti není příliš vysoké, zcela ho nelze vyloučit. „Je to podobné, jako když spadne meteorit. Takové případy se stávají několikrát ročně. Pravděpodobnost, že vás trefí, je menší než že vás zasáhne blesk,“ řekl Langbroek deníku The Guardian.

Modul byl původně navržen tak, aby přežil průlet hustou atmosférou Venuše, což výrazně zvyšuje šanci, že přežije i návrat skrze zemskou atmosféru. Podle odborníků je ovšem otázkou, v jakém je po tolika letech stavu. Jeho tepelný štít mohl být během dlouhodobého pobytu na oběžné dráze poškozen. Pokud by zcela selhal, sonda shoří. Pokud ale odolá, mohlo by na Zemi dopadnout téměř půltunové kovové těleso.

Astrofyzik Jonathan McDowell z Harvard-Smithsonova centra uvedl, že z hlediska bezpečnosti by bylo vlastně lepší, kdyby se tepelný štít při vstupu do atmosféry rozpadl a sonda shořela. Pokud však kapsle přežije, mohla by dopadnout na pevninu, navíc zřejmě bez funkčního systému padáků, který by měl zpomalit její pád – ten už po 50 letech pravděpodobně nefunguje.

Podobné události už v minulosti nastaly. V roce 2018 například čínská vesmírná stanice Tchien-kung 1 dopadla do Tichého oceánu a v roce 2022 dopadla na Zemi část čínské rakety Dlouhý pochod. Kosmos 482 tak představuje další případ nekontrolovaného návratu vesmírného tělesa, které už desítky let obíhá naši planetu. 

Témata:  vesmir Země

Související

Aktuálně se děje

6. června 2026 13:49

Austrálii obchází strach. Tři smrtelné útoky žraloka za poslední měsíc

Pětatřicetiletý muž zemřel po útoku žraloka u pobřeží Západní Austrálie. Tragická událost se odehrála v sobotu dopoledne krátce před půl dvanáctou místního času v blízkosti ostrova Michaelmas, který se nachází přibližně třináct kilometrů od přístavního města Albany a zhruba 420 kilometrů jihovýchodně od Perthu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Zatmění Slunce, ilustrační fotografie.

Zatmění Slunce se blíží. Vše, co o něm potřebujete vědět

Letos 12. srpna nastane úplné zatmění Slunce, které po více než dvou letech nabídne jedinečnou nebeskou podívanou. Tento úkaz se objevuje ve chvíli, kdy Měsíc projde mezi Sluncem a Zemí, čímž na naši planetu vrhne stín a v určitých oblastech světa kompletně zablokuje sluneční svit. Úplné zatmění, při němž obloha na moment zcela ztmavne, budou moci sledovat pozorovatelé v částech Grónska, na Islandu, v severním Španělsku a v severovýchodním Portugalsku. Obyvatelé ostatních částí Evropy, Afriky a Severní Ameriky pak uvidí zatmění částečné, kdy Měsíc zakryje pouze část slunečního disku.