K Zemi se řítí dva asteroidy. Jeden může narazit už za pár let, druhý po dopadu vyhladí lidstvo

Asteroid 2024 YR, který astronomové objevili koncem loňského roku díky teleskopu v Chile, je podle odhadů NASA široký až 90 metrů. Je tedy podobně velký jako objekt, který v roce 1908 explodoval nad Sibiří a zničil přibližně 2 150 čtverečních kilometrů lesa v oblasti Tunguska.

Přesto vědci podle serveru The Guardian vyzývají k zachování klidu. 2024 YR se sice dostal na vrchol seznamu potenciálních rizikových asteroidů jak v Evropě, tak v USA, a získal na Turínské stupnici rizika dopadu skóre 3 (z maximálních 10), ale podle astronomů se jedná o běžné fluktuace, které se v průběhu času mění.

„V minulosti se už několikrát stalo, že objekty stoupaly v žebříčku rizikovosti, ale s přibývajícími daty nakonec z něj zmizely,“ uvedla Molly Wasserová z NASA. „S dalšími pozorováními se pravděpodobně asteroid přesune do kategorie nulového rizika.“

Podobný názor má i profesor planetární astronomie Colin Snodgrass z Edinburské univerzity. „Nejpravděpodobnějším scénářem je, že tento asteroid proletí kolem Země bez následků. Musíme ho však dál sledovat, abychom mohli přesněji určit jeho dráhu,“ řekl listu Guardian.

Předchozí případy potvrzují, že prvotní odhady mohou být zavádějící. Například asteroid Apophis, objevený v roce 2004 a větší než Eiffelova věž, měl původně vyšší hodnocení rizika než 2024 YR. Nakonec ale vědci zjistili, že Zemi v příštích sto letech neohrozí.

I kdyby se však asteroid přibližoval k Zemi s vysokým rizikem srážky, NASA má v záloze řešení. Mise DART v roce 2022 ukázala, že je možné změnit dráhu asteroidů nárazem sondy. V rámci tohoto experimentu byla kosmická loď úspěšně navedena na srážku s asteroidem o velikosti fotbalového stadionu, čímž se změnila jeho trajektorie.

„Tento asteroid je dostatečně malý na to, aby ho technologie jako DART mohly odklonit, pokud by to bylo nutné,“ uvedl Snodgrass.

Astronomové proto vyzývají k trpělivosti. Jakmile budou k dispozici nová data o rychlosti a trajektorii 2024 YR, pravděpodobnost dopadu se podle odborníků pravděpodobně výrazně sníží.

V roce 2182 hrozí další srážka. A tentokrát by byly následky ničivé

Jiná je situace v případě asteroidu Bennu, který se přibližuje k Zemi každých šest let na vzdálenost přibližně 299 000 km. Ten by mohl v budoucnu představovat reálnou hrozbu. Podle vědců existuje pravděpodobnost 1 ku 2 700, že by mohl naši planetu zasáhnout v září roku 2182. Pokud by k tomu došlo, následky by byly ničivé.

Bennu má průměr přibližně 500 metrů, a pokud by narazil do Země, okamžité škody by byly obrovské. Nová studie založená na počítačových simulacích ukazuje, že by dopad uvolnil 100 až 400 milionů tun prachu do atmosféry, což by způsobilo dramatické změny klimatu, chemie atmosféry a fotosyntézy, které by trvaly tři až čtyři roky, uvedla agentura Reuters.

„Zastínění Slunce prachem by vedlo k prudké globální ‚dopadové zimě‘, která by byla charakterizována sníženým slunečním zářením, poklesem teplot a úbytkem srážek,“ uvedl hlavní autor studie Lan Dai z Centra pro klimatickou fyziku na Pusanské národní univerzitě v Jižní Koreji.

Ve scénáři nejhoršího možného dopadu by průměrná teplota na Zemi klesla o přibližně 4 °C, množství srážek by se snížilo o 15 %, fotosyntéza rostlin by poklesla o 20–30 % a došlo by ke ztrátě až 32 % ozonové vrstvy, která chrání planetu před škodlivým UV zářením.

Samotný dopad by vytvořil obrovský kráter, vyvolal silné zemětřesení, tlakové vlny, požáry a intenzivní tepelné záření. Do atmosféry by se dostalo obrovské množství aerosolů a plynů, což by mělo dlouhodobé důsledky pro klima a ekosystémy.

Podle vědců by nepříznivé klimatické podmínky výrazně omezily růst rostlin na souši i v oceánech. Plankton v mořích by se sice zotavil do šesti měsíců a mohl by dokonce zaznamenat nečekaný růst díky železem bohatému prachu, avšak suchozemské ekosystémy by se vzpamatovávaly mnohem déle.

Ozonová vrstva ve stratosféře by se navíc drasticky ztenčila v důsledku zahřívání způsobeného absorpcí prachových částic slunečním zářením. To by znamenalo větší vystavení živých organismů škodlivému UV záření. Podle vědců by asteroid Zemi prakticky zničil.

Odhad škod na lidské populaci nebyl součástí studie, ale Lan Dai upozornil, že počet obětí by závisel na místě dopadu. Historie ukazuje, že podobné události mohou mít katastrofální následky – například asteroid o průměru 10–15 km, který dopadl na pobřeží Mexika před 66 miliony lety, způsobil vyhynutí tří čtvrtin všech tehdejších druhů včetně dinosaurů.

Asteroid Bennu je dobře prozkoumaný objekt, který vznikl z většího tělesa před přibližně 4,5 miliardy let. V roce 2020 sonda OSIRIS-REx odebrala vzorky z jeho povrchu a přivezla je zpět na Zemi k analýze. Nedávné studie ukázaly, že obsahují organické sloučeniny – což podporuje teorii, že asteroidy mohly přispět k vzniku života na Zemi.

NASA už podnikla kroky k obraně Země před podobnými hrozbami. V roce 2022 úspěšně otestovala metodu odklonění asteroidů v rámci mise DART, kdy sonda narazila do malého asteroidu Dimorphos a změnila jeho dráhu.

Axel Timmermann, jeden z autorů studie, zdůraznil, že i když pravděpodobnost srážky s Bennu zůstává relativně nízká (0,037 %), dopady by byly natolik vážné, že je nutné se touto hrozbou zabývat. „Podmínky na Zemi by mohly připomínat ty, které nastaly po největších sopečných erupcích za posledních 100 000 let. Proto je důležité o tomto riziku uvažovat a připravit se na něj,“ dodal. 

Témata:  asteroidy,  vesmir