Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dalekohled pořídil detailní snímky, které poodhalují původ asteroidů

Vesmír, Asteroidy
Vesmír, Asteroidy
Foto: Pixabay

Astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) pořídili pomocí dalekohledu v Chile podrobné snímky 42 planetek patřících k největším objektům hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Vědcům, mezi nimiž jsou i Češi, tato pozorování pomohou prozkoumat původ planetek ve Sluneční soustavě.

Vědcům se poprvé podařilo zobrazit takto rozsáhlou skupinu malých těles Sluneční soustavy v takových detailech. Pozorování dalekohledu VLT (Very Large Telescope) odhalila širokou paletu podivných tvarů od téměř sférických až po protáhlé připomínající "kost pro psa", uvedla ESO v prohlášení.

"Pouze trojice velkých planetek hlavního pásu - Ceres, Vesta a Lutetia - byla dosud pozorována opravdu detailně, protože je navštívily kosmické sondy Dawn americké NASA a Rosetta Evropské kosmické agentury," vysvětluje Pierre Vernazza, který vedl studii asteroidů zveřejněnou v časopise Astronomy & Astrophysics.

Většina planetek v pozorovaném vzorku má průměr větší než 100 kilometrů. Konkrétněji se týmu podařilo zobrazit téměř všechny objekty hlavního pásu s průměrem větším než 200 km, 20 z celkem 23 takto velkých těles. Nezajímavějším tělesem je podle výzkumníků planetka Kleopatra, jejíž tvar připomíná zmíněnou kost pro psa.

Kombinací známého tvaru a informací o hmotnosti objektů členové týmu ukázali, že se velmi výrazně liší hustoty jednotlivých těles. U některých je hustota srovnatelná s uhlím, u jiných je naopak větší než má diamant. Tyto výrazné rozdíly naznačují, že také složení asteroidů je významně odlišné, což astronomům přináší důležitou informaci o jejich původu.

"Naše pozorování poskytla silné důkazy podporující myšlenku významné migrace těchto těles od doby jejich vzniku. Krátce řečeno, takto nápadné rozdíly ve složení mohou být vysvětleny jedině tak, že tyto objekty pocházejí z odlišných částí Sluneční soustavy," vysvětluje jeden ze spoluautorů studie Josef Hanuš z pražské Univerzity Karlovy. Konkrétně výsledky podporují teorii, že planetky s nejnižší hustotou vznikly ve vzdálených oblastech Sluneční soustavy za drahou Neptunu a postupně migrovaly až na své dnešní pozice.

Astronomové budou schopni detailně zobrazit ještě větší množství planetek pomocí připravovaného velkého dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope) v Chile, který je v současnosti ve fázi výstavby a měl by zahájit vědeckou činnost ve druhé polovině tohoto desetiletí.

Témata:  asteroidy

Aktuálně se děje

14. října 2026 14:06

Konečně je jasno. Eva Burešová řekla, jak to teď má s Přemkem Forejtem

Eva Burešová a Přemek Forejt už před několika lety utvořili jeden z hvězdných párů českého šoubyznysu. Poslední dobou se objevovaly nejrůznější spekulace, na které muzikálová hvězda konečně jasně reagovala. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Umělá inteligence

Varování před AI rostou. Opravdu by umělá inteligence dokázala vyhladit lidstvo?

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.