Podporování menšin se pod názvem "affirmative action" zrodilo v USA v šedesátých letech s cílem odstranit rasovou segregaci a dát všem Američanům stejnou příležitost v práci a ve vzdělávání. Podpora sociálně či rasově znevýhodněných skupin ve školství a veřejném životě se promítla do systému přijímání na střední a vysoké školy, které směly zvýhodňovat černošské a hispánské uchazeče, aby kompenzovaly jejich sociální handicap.
Podle interního dokumentu, který The New York Times získal, mají právníci ministerstva spravedlnosti "prošetřit a možná zažalovat záměrnou rasovou diskriminaci při přijímání na střední a vysoké školy".
Kdo by měl být diskriminován, dokument výslovně neuvádí. Podle stoupenců i kritiků pozitivní diskriminace je ale nepochybné, že ministerská akce je namířena proti zvýhodňování černochů a latinoameričanů.
Americký nejvyšší soud v roce 2007 rozhodl, že střední a vysoké školy nesmějí při přijímání studentů vytvářet "rasové kvóty", nicméně rasová příslušnost může být jedním z mnoha faktorů, které o přijetí rozhodují. Podle kritiků zachází praxe "affirmative action" příliš daleko a diskriminuje bělochy na úkor afroamerických uchazečů o studium.
