Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pozitivní diskriminace v amerických školách? Vláda chce vyšetřovat znevýhodňování bělochů

Vlajka Spojených států Amerických
Vlajka Spojených států Amerických
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Washington - Americká vláda chce nechat vyšetřovat a možná i pohnat k soudu střední a vysoké školy, které při přijímání studentů zvýhodňují příslušníky etnických menšin, a diskriminují tak údajně bělochy.

Podporování menšin se pod názvem "affirmative action" zrodilo v USA v šedesátých letech s cílem odstranit rasovou segregaci a dát všem Američanům stejnou příležitost v práci a ve vzdělávání. Podpora sociálně či rasově znevýhodněných skupin ve školství a veřejném životě se promítla do systému přijímání na střední a vysoké školy, které směly zvýhodňovat černošské a hispánské uchazeče, aby kompenzovaly jejich sociální handicap.

Podle interního dokumentu, který The New York Times získal, mají právníci ministerstva spravedlnosti "prošetřit a možná zažalovat záměrnou rasovou diskriminaci při přijímání na střední a vysoké školy".

Kdo by měl být diskriminován, dokument výslovně neuvádí. Podle stoupenců i kritiků pozitivní diskriminace je ale nepochybné, že ministerská akce je namířena proti zvýhodňování černochů a latinoameričanů.

Americký nejvyšší soud v roce 2007 rozhodl, že střední a vysoké školy nesmějí při přijímání studentů vytvářet "rasové kvóty", nicméně rasová příslušnost může být jedním z mnoha faktorů, které o přijetí rozhodují. Podle kritiků zachází praxe "affirmative action" příliš daleko a diskriminuje bělochy na úkor afroamerických uchazečů o studium.

Témata:  USA diskriminace rasismus

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.