Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pozitivní diskriminace v amerických školách? Vláda chce vyšetřovat znevýhodňování bělochů

Vlajka Spojených států Amerických
Vlajka Spojených států Amerických
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Washington - Americká vláda chce nechat vyšetřovat a možná i pohnat k soudu střední a vysoké školy, které při přijímání studentů zvýhodňují příslušníky etnických menšin, a diskriminují tak údajně bělochy.

Podporování menšin se pod názvem "affirmative action" zrodilo v USA v šedesátých letech s cílem odstranit rasovou segregaci a dát všem Američanům stejnou příležitost v práci a ve vzdělávání. Podpora sociálně či rasově znevýhodněných skupin ve školství a veřejném životě se promítla do systému přijímání na střední a vysoké školy, které směly zvýhodňovat černošské a hispánské uchazeče, aby kompenzovaly jejich sociální handicap.

Podle interního dokumentu, který The New York Times získal, mají právníci ministerstva spravedlnosti "prošetřit a možná zažalovat záměrnou rasovou diskriminaci při přijímání na střední a vysoké školy".

Kdo by měl být diskriminován, dokument výslovně neuvádí. Podle stoupenců i kritiků pozitivní diskriminace je ale nepochybné, že ministerská akce je namířena proti zvýhodňování černochů a latinoameričanů.

Americký nejvyšší soud v roce 2007 rozhodl, že střední a vysoké školy nesmějí při přijímání studentů vytvářet "rasové kvóty", nicméně rasová příslušnost může být jedním z mnoha faktorů, které o přijetí rozhodují. Podle kritiků zachází praxe "affirmative action" příliš daleko a diskriminuje bělochy na úkor afroamerických uchazečů o studium.

Témata:  USA,  diskriminace,  rasismus

Aktuálně se děje

27. září 2026 17:54

Osud jí nepřál. Gabriela Partyšová chtěla velkou rodinu, přála si tři děti

Moderátorka Gabriela Partyšová prožívá spokojené období plné pracovního nasazení i rodinné pohody. Po létem nabitém cestováním se opět naplno vrátila ke svým profesním povinnostem. Známá tvář televizní obrazovky se v soukromí těší z partnerství s Igorem Faitem. Velkou radost jí dělá také syn Kristián, který s ní i přes dospívání stále rád tráví svůj volný čas.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.