Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EU kvůli po aféře s turbínami sankce protiruské sankce

Evropská Unie
Evropská Unie
Foto: European Union

Brusel - Evropská unie rozšířila sankce proti Rusku o další tři osoby, včetně náměstka ministra energetiky, a o tři firmy. Podílely se na dodávce čtyř plynových turbín německé společnosti Siemens na anektovaný Krym.

Na černé listině osob a firem, na které se vztahují sankce vyhlášené proti Rusku za porušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny, nově figuruje náměstek Andrej Čerezov a šéf ruské společnosti, která turbíny od Siemensu původně koupila pro nové elektrárny, jež měly stát v Rusku.

Evropská unie kvůli ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 zakázala kromě jiného na poloostrov dodávat technologie pro energetický sektor. Siemens ale v červenci na základě vlastního vyšetřování oznámil, že nejméně dvě ze čtyř turbín, které vyrobil pro jeden z projektů v Rusku, se proti jeho vůli ocitly právě na Krymu.

Německý průmyslový koncern se proto rozhodl odejít z ruského společného podniku Interautomatika a pozastavit dodávky zařízení pro elektrárny ruským společnostem.

Berlín následně požádal unii, aby konkrétní zástupce ruského ministerstva energetiky a společnosti, která technologie na Krym dodala, zařadila na seznam těch, kterým EU kvůli anexi Krymu zmrazila majetek a zakázala cesty na své území.

Témata:  EU,  Rusko,  protiruské sankce

Aktuálně se děje

28. září 2026 10:16

27. září 2026 17:54

Osud jí nepřál. Gabriela Partyšová chtěla velkou rodinu, přála si tři děti

Moderátorka Gabriela Partyšová prožívá spokojené období plné pracovního nasazení i rodinné pohody. Po létem nabitém cestováním se opět naplno vrátila ke svým profesním povinnostem. Známá tvář televizní obrazovky se v soukromí těší z partnerství s Igorem Faitem. Velkou radost jí dělá také syn Kristián, který s ní i přes dospívání stále rád tráví svůj volný čas.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.