Macronova popularita u voličů klesá, nepomohl mu ani Trump s Putinem

Macron v průzkumech za měsíc ztratil sedm až deset procent, což je nejrychlejší pád od dob Jacquesa Chiraca. Zdá se, že francouzský románek s politickým nováčkem rychle ochabuje, píše web listu The New York Times. Jeho vítězství v čele rodícího se politického hnutí bylo průlomové, zároveň však velmi křehké.

Někdejší investiční bankéř si od nástupu do funkce rozhněval levicové voliče, když ohlásil uvolňování zákoníku práce a zásahy do sítě sociálního zabezpečení, státní zaměstnance nepotěšil plán zmrazit jejich mzdy a pravicové voliče si znepřátelil sporem s náčelníkem generálního štábu generálem Pierrem de Villiers, který následně odstoupil.

Nepomohlo mu ani pompézní přijetí amerického a ruského prezidenta, oba dva jsou ve Francii nepopulární - obzvláště u sympatizantů levice. „Máme tu souhru negativních nálad," řekl The New York Times Jérôme Fourquet z analytické společnosti IFOP. Ta provedla jeden z prvních průzkumů, které dokumentovaly Macronovo oslabení. Propad je podle něj vážný. „Je to výstražný signál. Kořeny této nespokojenosti jsou hluboké," uvedl.

Macron přitom dosáhl řady úspěchů. Parlament, který je v jeho rukou a je mu výrazně zavázán, dal zelenou reformě paralyzujícího zákoníku práce, což Macron a řada ekonomů považuje za klíč ke snížení nezaměstnanosti. Zákonodárci zvolení za jeho hnutí prosadili zákon o etice, který zakazuje poslancům zaměstnávat rodinné příslušníky a omezuje parlamentní výdaje. Uvedl také do pohybu přísný protiteroristický zákon kritizovaný občanskoprávními aktivisty.

Propad popularity však musel do velké míry zákonitě nastat. Macron se v kampani vyhýbal líbivým slibům, až na jednu výjimku v podobě snížení daně z nemovitostí. Nesliboval velkolepé utrácení nebo nabírání pracovníků do státní sféry jako jeho soupeři. Macronův závazek zredukovat roli státu musel nutně pobouřit voliče v zemi s nejvyšší mírou státních výdajů v rámci zemí OECD, nehledě na to, že po jeho předchůdci Macronovi zůstal rozpočtový schodek v přepočtu 210 miliard korun.

„Potíž s výrazně prezidentským systémem je v tom, že všechno je na jeho bedrech a on nese veškerou zodpovědnost," říká emeritní politický vědec z pařížské univerzity Sciences Po Gérard Grunberg. Zklamání je podle něj o to rychlejší, že Macronova image vzbuzovala velké naděje.

Macronovi na druhé straně v důsledku elitní výchovy chybí lidovost a opomíjí problémové části země. Když navštívil ohroženou továrnu na autodíly v centrální Francii a řekl, že není žádný „ježíšek", ozvalo se od zaměstnanců bučení. Jeho roztržka s téměř o 30 let starším generálem de Villiers měla podle francouzských médií "autoritářský" nádech.

Pozdvižení pak vyvolala nekonzistentní vyjádření vlády ohledně slibované redukce daně z nemovitostí. Předseda vlády nejdříve řekl, že bude zaváděna postupně, po bouřlivých reakcích ale o týden později vyjádření změnil a slíbil zavedení do konce roku 2018. „Tohle byl jeden z pilířů Macronovy politiky. A pak přijde prohlášení, že se uskuteční jen pomalu. Lidé si řekli, že přece jen šlo o prázdný předvolební slib," řekl Jérôme Fourquet.

Macron však podle něj má na politické scéně stále pevnou pozici. „Pravice ani levice nemá žádného lídra, takže to (pokles popularity) musíme vnímat v širších souvislostech," dodal.

Témata:  Francie,  EuroZprávy.cz,  Emmanuel Macron