Washington - Po nedávných násilnostech ve virginském městě Charlottesvillu se zvedla další vlna odstraňování konfederačních symbolů, které podle některých připomínají dobu rasismu a otrokářství. Průzkum agentury Ipsos ukázal, že si většina občanů USA přeje, aby pomníky na veřejných místech zůstaly.
Podle agentury Reuters se názory dotázaných lišily na základě jejich politické a etnické příslušnosti. Zatímco republikáni a běloši byli spíše pro zachování památníků ve veřejném prostoru, příznivci demokratů a černoši byli spíše proti.
Že by měly konfederační pomníky "zůstat ve všech veřejných prostorech" si podle průzkumu myslí 54 procent Američanů, zatímco o opaku jich je přesvědčeno jen 27 procent. Devatenáct procent dotázaných na otázku týkající se odstranění pomníků jižanských vojáků a jejich velitelů odpověděla, že neví, jak s nimi naložit.
Novou debatu o občanské válce 1861 - 1865 a jejím odkazu vyvolaly události ve městě Charlottesvillu, kde demonstrace krajní pravice skončila tragickým útokem pravicového radikála, který svým automobilem zabil mladou aktivistku a dalších 19 lidí zranil. Spory vyvolal i prezident Donald Trump, který po váhání násilnosti odsoudil, posléze je ale připsal rovným dílem bělošským rasistům i jejich odpůrcům.
Podle průzkumu agentury Ipsos se s Trumpovým názorem o vině na obou stranách pomyslné barikády shoduje 31 procent Američanů. Zastánce nadřazenosti bílé rasy za agresory při násilnostech v Charlottesvillu považuje podle ankety 28 procent lidí a deset procent dává hlavní vinu na eskalaci násilí levicovým aktivistům.
Související
24. listopadu 2024 8:44
23. listopadu 2024 17:42
22. listopadu 2024 16:03
19. listopadu 2024 13:06
18. listopadu 2024 21:21
