reklama

Podle agentury Reuters se názory dotázaných lišily na základě jejich politické a etnické příslušnosti. Zatímco republikáni a běloši byli spíše pro zachování památníků ve veřejném prostoru, příznivci demokratů a černoši byli spíše proti.

Že by měly konfederační pomníky "zůstat ve všech veřejných prostorech" si podle průzkumu myslí 54 procent Američanů, zatímco o opaku jich je přesvědčeno jen 27 procent. Devatenáct procent dotázaných na otázku týkající se odstranění pomníků jižanských vojáků a jejich velitelů odpověděla, že neví, jak s nimi naložit.

Novou debatu o občanské válce 1861 - 1865 a jejím odkazu vyvolaly události ve městě Charlottesvillu, kde demonstrace krajní pravice skončila tragickým útokem pravicového radikála, který svým automobilem zabil mladou aktivistku a dalších 19 lidí zranil. Spory vyvolal i prezident Donald Trump, který po váhání násilnosti odsoudil, posléze je ale připsal rovným dílem bělošským rasistům i jejich odpůrcům.

Podle průzkumu agentury Ipsos se s Trumpovým názorem o vině na obou stranách pomyslné barikády shoduje 31 procent Američanů. Zastánce nadřazenosti bílé rasy za agresory při násilnostech v Charlottesvillu považuje podle ankety 28 procent lidí a deset procent dává hlavní vinu na eskalaci násilí levicovým aktivistům.