Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Praha a Bratislava se k Macronovi zachovaly vstřícně, píší francouzská média

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Foto: Facebook

Paříž - Podle listu Le Monde se francouzský prezident Emmanuel Macron na středečním jednání v Slacburku v zásadě shodl s českým premiérem Bohuslavem Sobotkou, rakouským kancléřem Christianem Kernem a slovenským předsedou vlády Robertem Ficem na reformě evropské směrnice o detašovaných pracovnících.

Reforma by měla pozměnit směrnici, která například umožňuje, aby zaměstnanci byli vysláni do jiné země EU a zároveň platili příspěvky na sociální zabezpečení v zemi původu, což mnozí označují za příklad sociálního dumpingu.

Zatímco Sobotka a Fico o podrobnostech nehovořili, Macron se zmínil o "opravdovém konsensu v otázce reformy", hovořil o boji proti zneužívání detašovaných pracovníků a mluvil též o "zkrácení maximální doby, (po kterou může pracovník být detašován)".

Zda se mu podařilo své české a slovenské protějšky přesvědčit, aby lhůta byla zkrácena na jeden rok, jak si přeje Francie, ale neuvedl.

Le Monde míní, že vstřícný přístup Prahy a Bratislavy pomůže narušit jednotu V4, v níž se Polsko a Maďarsko proti zpřísnění směrnice o detašovaných zaměstnancích staví velmi nekompromisně.

Jistý pokrok v jednání je rovněž přičítán Rakousku, které se postavilo za Francii. Kancléř Kern uvedl, že se obává sociální dumpingu, jelikož počet detašovaných zaměstnanců v Rakousku se loni zvýšil o čtvrtinu.

Témata:  Bohuslav Sobotka,  Robert Fico,  EU,  Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

25. září 2026 16:18

Monika Absolonová ulehla. Lidé z dvou středočeských musí přijmout omluvu

S nástupem podzimu a chladnějšího počasí se zase lépe daří nejrůznějším nemocem. Nějaký bacil sedl i na zpěvačku Moniku Absolonovou, která musela odložit nejméně dvě vystoupení. Kvůli fanouškům ji to samozřejmě trápí. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.