reklama

"Nemůžeme přitom vyloučit, že tato střela přeletí nad naší zemí," reagoval Onodera na výhrůžku severokorejského ministra zahraničí, podle něhož by KLDR mohla provést svůj dosud největší jaderný test v Pacifiku.

Vipin Narang, expert na jaderné strategie působící na americkém Massachusettském technickém institutu, řekl, že takový test by mohl představovat nebezpečí pro lodní a leteckou dopravu, i kdyby Pchjongjang vyhlásil v oblasti zónu bez leteckého a námořního provozu.

"A pokud by test nešel podle plánu, mohlo by se ocitnout v ohrožení také místní obyvatelstvo. Mluvíme tady o nasazení skutečné jaderné hlavice na raketu, která byla v minulosti testována jen několikrát," upozornil Narang.

Podle Kim Tong-juba, bývalého důstojníka jihokorejské armády, který nyní působí jako analytik v Ústavu studií Dálného východu v Soulu, prohlášení severokorejského vůdce naznačuje, že Pchjongjang chystá svůj nejagresivnější raketový test v historii. KLDR by prý mohla odpálit mezikontinentální balistickou raketu Hwasong-14 přes Japonsko do vzdálenosti kolem 7000 kilometrů, aby ukázala, že je schopna zasáhnout Havaj či Aljašku.

Nechat explodovat raketu s jadernou hlavicí nad Tichým oceánem by byl poslední logický krok KLDR ve snaze prokázat úspěch severokorejského zbrojního programu, píše agentura Reuters. Tento atmosférický test by podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) znamenal první takovou zkoušku ve světě od roku 1980, kdy Čína provedla svůj poslední jaderný výbuch v ovzduší.

V roce 1963 nukleární zkoušky v ovzduší, ve vesmíru a pod vodou zakázala mezinárodní smlouva a Spojené státy, které mezi lety 1945 a 1962 uskutečnily přes 200 atmosférických jaderných testů, Sovětský svaz a Británie přesunuly zkoušky svých atomových zbraní pod zem. Francie v atmosférických jaderných testech pokračovala do roku 1974 a Čína do roku 1980.