Jaký život vede bývalý džihádista, který utekl od IS?

Dvaadvacetiletý Zaib je pákistánsko-kanadského původu, s novináři promluvil jen pod podmínkou, že zůstane v anonymitě. V Sýrii očekával islámskou utopii, dočkal se však krutého policejního státu, za který nebyl ochoten položit život. Podle vlastních slov se každý den bál o vlastní život a byl znechucen nad chováním některých spolubojovníků. Když už měl dost, rozhodl se vrátit do rodného Toronta.

"Všichni jsme udělali věci, kterých litujeme," řekl Zaib s tím, že desítky jemu podobných se taky vrátilo do Kanady. Doma ho však žádný ráj taky nečekal, schovává se před úřady. Nedávná studie uvedla, že Kanada by mohla být cílem atentátníků, kteří by si zde mohli vybudovat základnu pro řízení teroristických útoků ve Spojených státech.

Zaib novinářům řekl, že po maturitě se rozhodl vrátit do Pákistánu, kde se přihlásil na vysokou školu. Jeho spolužáci často mluvili o potřebě osvobodit muslimy a mnozí z nich odcházeli bojovat. I Zaib se tak rozhodl, ale protože nechtěl bojovat proti pákistánským silám, rozhodl se pro Sýrii. Po úspěšném naverbování dostal přesné instrukce, jak postupovat. Říkali mu, do jaké destinace si má zakoupit letenku, nebo jak cestovat v anonymitě.

Po příjezdu na dohodnuté místo byl podroben kontrole a zkoušeli ho i z náboženských znalostí. Také dostal otázku, zda chce být bojovníkem nebo sebevražedným atentátníkem a nakonec byl přiřaděn k polici, která měla dbát na dodržování islámského práva. Hudba, zastřihávání vousů, alkohol a drogy, cigarety, ale i satelitní televize patřily mezi zakázané věci a porušení příkazů znamenalo přísný, někdy velmi krutý trest.

Zaib popisuje, že ženy i muži, kteří byli přistiženi, jak mluví s opačným pohlavím, byli zavíráni na celé dny do klecí. Kouření cigaret se trestalo bičováním, podobný trest čekal i ženy, které si nezahalovaly obličeje. Na denním pořádku byla i amputace prstů a rukou zlodějům nebo shazování homosexuálů ze střechy. Nejhorší to ale bylo pro ty, kteří byli podezřelí z neloajality vůči IS. Těm byla většinou setnuta hlava nebo byli ukřižováni jako varování ostatním. Zaib však trvá na tom, že i když zabíjení přihlížel, nikdy nikoho nezabil.

Úřady o Zaibovi ví, ale zatím ho nezatkli pro nedostatek důkazů. Občas je složité vystopovat každého Kanaďana na Blízkém východě, mnozí cestují po více státech, než nakonec skončí v Sýrii. "Každá osoba, která se vrátí ze Sýrie nebo ze sousedních států a u které máme podezření, že bojovala za Islámský stát, tak samozřejmě je pod přísným policejním dohledem," uvedl vyšetřovatel James Malizia.

Podle Malizii se občas komisaři musí spolehnout na rodiny, kteří úřadům poskytují tipy o zmizení rodinného příslušníka. Poté se rozeběhne vyšetřování, kdy se snaží vystopovat podezřelého, ale většina případů končí třeba v Turecku, odkud potenciální bojovník zmizí. Díky spolupráci s tureckými úřady se jim už spoustu Kanaďanů podařilo dopadnout, některým podobně jako Zaib se podařilo připojit k IS a pak i od nich utéct.

Zaibova cesta domů vedla znovu přes Turecko. Když se prokázal kanadskými doklady, úředníkům mělo prý dojít, že bojoval za IS. "Do Kanady mě pustit nechtěli, prý by mě tam okamžitě zatkli," řekl Zaib. Místo toho se vydal zpátky do Pákistánu, kde žil další dva roky. "Když jsem se potom vrátil do Kanady, nikdo nepochyboval o tom, že jsem byl celou dobu v Pákistánu."

Jednou však v bezpečí domova kritizoval na sociální síti Islámský stát, aby svému tvrzení dodal sílu, prozradil, že sám byl džihádistou. "Byla to chyba, hned druhý den u mě zazvonili státní agenti a vedli mě k výslechu," lituje Zaib. James Malizia vysvětlil, že když se objeví takto podezřelý, primárně se s ním snaží dostat do kontaktu. "Ne všichni jsou však nebezpeční, proto vedeme vyšetřování. Někteří můžou plánovat útok, jiní jsou velmi traumatizovaní. Snažíme se pomoc. Samozřejmě pokud spáchali zločiny a my jim to prokáže, pak zahajujeme právní řízení," dodává Malizia.

Vláda vede několik projektů na deradikalizaci bývalých džihádistů, podle odborníků to však nestačí. Nejdůležitější je podle nich začlenit tyto lidi zpět do společnosti, protože přítomnost rodiny, neradikalizovaných vrstevníků a kolegů mají lepší účinek než sezení a konzultace s psychology.

Témata:  Islámský stát ,  Kanada