reklama

Svět by se okamžitě postavil proti takovému násilnému řešení, avšak Spojené státy mají už dlouholetou historii s odstraňováním nežádoucích vládců. Například Muammar Kaddáfí je na seznamu už od roku 1987 za svou podporu mezinárodního terorismu, stejně tak Fidel Castro, Patrice Lumumba nebo Jacobo Árbenz bývali častými potenciálními cíli CIA. Během studené války seznam čítal desítky jmen.

Studená válka ovšem už skončila a USA od té doby pozměnily svou zahraniční politiku. V platnosti jsou stále některá nařízení bývalých hlav státu, Geralda Forda nebo Ronalda Reagana, o tom, že nikdo v zastoupení Spojených států nespáchá nebo se nezúčastní politických atentátů. Tato nařízení však může jakýkoliv americký prezident ihned změnit a samotné zákony obsahují tolik děr, že se dají snadno obejít.

Otázkou proto zůstává, čeho Spojené státy dosáhnou odstraněním vládnoucí elity severokorejského režimu. Lidé se často domnívají, že pokud zmizí ta "špatná figurka" z vedení země, pak se stát automaticky stane demokracií. Tohle se ale v Pchjongjangu nikdy nestane. Kim Čong-Un je znám jako bezcitný vůdce, který bez mrknutí oka odstraní každého, kdo se mu znelíbí. U lidu zase platí za milovaného maršála, který vede zemi k blahobytu.

Severní Korea už dlouhodobě pro americké vojenské zpravodajské služby představuje černou díru. Jednak je zde otázka Kim Čong-Unova pobytu, který se jen zřídkakdy ukazuje na veřejnosti. Propaganda informuje občana skrze fotografie ze státních návštěv, které však mohly být pořízené s předstihem. Paranoidní režim si musí být také vědom možnosti atentátů, proto musí mít připravený scénář pro případ úmrtí vůdce. A v neposlední řadě je třeba si uvědomit, že ten, kdo nastoupí po současném vůdci může být ještě mnohem horší.

Nástupců se přitom nabízí hned několik. Jeho potomci jsou ještě příliš mladí na vládnutí, ale Kimova sestra platí za jeho pravou rukou. Dosáhla vážené pozice ve straně a nikdo nepochybuje o tom, že umí být stejně ledová jako její bratr. Zapomenou nemůžeme ani na jeho bratra, kterého sice Kim Čong-Il prohlásil za slabocha a vládu radši přenechal svému nejmladšímu synovi.

Pokud by se prezident Trump rozhodl k tomuto razantnímu kroku, musí být připraven na negativní výsledky. Nepřítelem totiž není jen Kim Čong-Un, který stojí na vrcholku. Pokud Spojené státy nejsou ochotny odstranit velkou část severokorejské elity, neměly by plánování atentátu vůbec zamýšlet. Dlouholetá propaganda udělala ze všech obyvatel stejné podporovatele nukleárních zbraní, kteří věří tomu, že cílem Spojených států je likvidace celého národa.