reklama

Hussam Al Zaher přišel do Německa v roce 2015 a téměř okamžitě mu úřady přiznaly azylový status. "Myslím, že za tím stojí strach z neznáma," míní devětadvacetiletý muž, když mluví o rasismu a diskriminaci, které musí čelit. "Většina těch lidí, kteří nenávidí uprchlíky, nás vůbec nezná."

Německo vždycky platilo za nejvíc otevřenou zemí, co se vítání uprchlíků týče. Politické směřování země v posledních měsících a hlavně úspěch pravicové Alternativy pro Německo v nedávných volbách však budí mezi migranty jisté obavy. "Slyšel jsem toho hodně o posilování pravice, teď se bojím o svou budoucnost," řekl Al Zaher.

Hussam Al Zaher býval novinářem v Damašku, kde se znelíbil teroristům. Ze země utekl v roce 2014 do Turecka. Poté, co musel v továrnách pracovat 15 hodin denně, se rozhodl s rodinou překročit evropské hranice. Vzpomíná si, jak na přeplněné lodi plul do Řecka, nyní je sám jedním z více než 1,3 milionu uprchlíků v Německu.

"Viděl jsem kolem sebe lidi z Iráku, Afghánistánu či Sýrie. Všichni doufali v lepší život," popisuje Al Zaher své útrapy. Začátky v Německu byly pro něj nesmírně těžké, neuměl německy a jen velmi málo anglicky. Mezi Němci si však dokázal najít i přátele. Jednoho dne mu přišel od neznámého člověka e-mail. "Táhni zpátky do Sýrie, tohle je naše země. Ničíš náš stát svou kulturou," psalo se v něm.

Al Zaher však nechtěl jen nečinně stát a rozhodl se využít svých zkušeností ze žurnalistiky. Minulý rok tak založil první online časopis, se kterým mu pomáhají přátelé. Doufá, že přiblíží život uprchlíků Němcům a povede to k většímu porozumění na obou stranách. "Být otevřený k novým věcem je těžké, my se však snažíme o vytvoření jakési spojnice mezi lidmi," tvrdí mladý novinář.

Německá společnost je už nějakou dobu rozdělená v otázce uprchlíků a podpora vítací politiky Angely Merkelové rychle klesá. Úspěch AfD ve volbách je toho důkazem. "Nemyslím si, že jsou zde ultrapravicové nálady. Lidi jsou jen vyděšení. Bojí se neznáma a muslimů," věří Al Zaher.

Jenom letos dorazilo do Německa přes 123 tisíc žadatelů o azyl, nejčastěji jsou to běženci ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Společně s více než 280 tisíci uprchlíky z loňska a skoro 890 tisíc z roku 2015 žije nyní v Německu přes 1,3 milionů migrantů bez zázemí, které je potřeba nějak integrovat do společnosti.

"Lidé chtějí rychlé řešení, ale nic se vám nespraví přes noc," tvrdí Sahar Reza. "Zabere to celé roky, než se přizpůsobíme, než porozumíme zvyklostem ve společnosti a na trhu práce, než se naučíme jazyk a kulturu." Sama Reza podstoupila integrační kurz, kde se naučila základy němčiny, aby se mohla hlásit o práci.

Sahar Reza patřila mezi šťastlivce a příští měsíc začne interně pracovat pro německou stranu zelených. Podle svých slov sledovala volby a je výsledky velmi překvapená. "Ale chápu, čeho se Němci bojí. Celý život pracují, platí daně. A nyní to vypadá, že platí za někoho, kdo se na nich bude roky přiživovat, než se postaví na vlastní nohy," řekla mladá žena.

Postarat se o všechny uprchlíky vychází německou vládu draze. Je potřeba jim zajistit ubytování, stravu i lékařskou péči, nemluvě o integračních kurzech s výukou němčiny. Jenom loni vydal parlament skoro 22 miliard eur na zajištění potřeb uprchlíků, letos z rozpočtu vyčlení podobnou částku.

Z velké části se o začlenění uprchlíků starají neziskové organizace, protože oficiální snahy vlády jsou údajně nedostatečná. Azylanti si tak můžou vybírat mezi kurzy, které z nich vycvičí průvodce v muzeích, můžou se zúčastnit hodin vaření a hledat si potom práci v pohostinství, a pokud se cítí jen osamělí, funguje ve větších městech celá síť dobrovolníků, kteří jim rádi pomůžou zorientovat se ve městech.

Podle provozovatele jednoho z kurzů Corinna Sy je před nimi ještě dlouhá cesta. V roce 2015 bylo Německo zcela ochromeno obrovským přílivem uprchlíků, ale od té doby věří, že se jim podařil už velký pokrok. Nicméně sta tisíce dalších jsou izolovaní a nemůžou najít cestu, jak se stát součástí majority. Zabere mnoho let, než německá společnost bude znovu jednotná.