Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Války, dobývání a nulová snaha o mír. Dějiny USA jsou plné násilí a konfliktů

USA
USA
Foto: Pixabay

Američané rádi vnímají svoji zemi jako ručitele světového mírů, a přitom dějiny říkají přesný opak, tvrdí profesor historie z West Chesteru Lawrence Davidson. Ten mnohým doporučuje, aby si otevřeli Wikipedii o amerických zahraničních misích, a mnoho čtenářů je prý pak v šoku. Skoro to vypadá, že Spojené státy od svého založení jsou neustále ve válce s někým jiným.

Častým důvodem tažení je podle Lawrence snaha o kontrolu surovinových zdrojů na cizím území, což má za následek jedině to, že v cizí kultuře zasévá vlastní kapitalismus. Násilnosti pak vyvolává ideologie, která je podle Američanů neslučitelná s jejich vlastními hodnotami a chápání svobody.

Profesor Lawrence odvážně tvrdí, že Američané ve skutečnosti neznají pravý význam slova míru - pro ně je mír pouze tehdy, když všichni ostatní vyznávají to samé, co oni. Historik to uvádí zejména na případech dokumentů o válce ve Vietnamu, kde i navzdory přesvědčením režiséra, že natáčí faktograficky věrohodný snímek, dochází k porušením všech objektivních zásad dokumentaristiky.

Podle něj se snímky dopouští té chyby, že i když přiznávají chyby na straně amerických velitelů, zároveň se snaží najít podvědomě argument, který ospravedlní jejich chování a snaží se je omlouvat, že jednají s přesvědčením, že konají dobro. A podobné věci si má americká společnost namlouvat už dlouho. Válka ve Vietnamu tak byla ve znamení ochrany demokracie, genocidou Indiánů se rozumělo šíření civilizace a válka proti Španělům byla zase osvobozenecká.

Podle Lawrence je porozumění válečné historie USA velmi náročné a lidé se často ztratí v tom, co je ještě logické a co už ne. Historik tvrdí, že dnes jen malé procento obyvatelstva - a prezidenti i politická elita nejsou výjimkou - ve skutečnosti zná podrobně dějiny vlastní země, či si ji naprosto chybně interpretují.

Vzpomeneme-li si na mírová hnutí a masové protesty, které volaly po ukončení intervencí ve Vietnamu, pak Lawrence považuje za nepochopitelné, že dnes můžou vznikat dokumenty, které se snaží ospravedlnit americké jednání a masakry v tehdejší době. Podle profesora bychom si měli uvědomit, že Američané mají jistou agresi již v sobě. Jak jinak si vysvětlit, že tolik vojáků odešlo dobrovolně do Vietnamu? I kdyby to měl být boj proti komunismu, Vietnamci nikdy nebyli nacisté ve 2. světové válce, aby se na ně muselo táhnout ve velkém.

Historik také veřejně kritizuje snadnou dostupnost střelných zbraní. Americká vláda prý svým jednáním v průběhu let vyvolala v lidech pocit, že se musí neustále před něčím bránit, že je někdo ohrožuje. Vytvořila tak v lidech jakousi paniku, která je přesvědčuje o tom, že jedině zakoupením zbraně se budou cítit opravdu v bezpečí.

Témata:  USA válka historie

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 20:07

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vladimir Putin, ruský prezident

Putin je jako auto na dálnici bez brzd. Nic ho nezastaví, píše server

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.