Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Napětí mezi Kanadou a Ruskem: Ottawa uvalila sankce na lidi viněné ze smrti Magnitského

Kanada
Kanada
Foto: Pixabay

Ottawa/Moskva – Ottawa uvalila sankce na 30 ruských činitelů, kteří podle ní stojí za smrtí ruského právníka Sergeje Magnitského. Rus, který policejní a justiční pracovníky z Ruska obvinil z rozsáhlých defraudací, v roce 2009 zemřel ve vězení za nejasných okolností. 

Moskva na opatření Ottawy odpověděla prakticky ihned, když schválila seznam kanadských činitelů, kterým zakazuje vstup na ruské území. Oznámila to mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Rusko v reakci uvedlo, že Kanadu opakovaně varovalo před případným tlakem na Rusko s pomocí sankcí. Varovali jsme, že podobné kroky nezůstanou bez odezvy... Na základě reciprocity bylo přijato opatření, které zakazuje řadě kanadských činitelů vstup na území Ruské federace. Seznam (činitelů) je dlouhý, jsou na něm desítky jmen. Jedná se o rusofobní občany Kanady, kteří systematicky rozvracejí dvoustranné (rusko-kanadské) vztahy," uvedla Zacharovová v prohlášení.

Podle jména Magnitského byl pojmenován sankční seznam, kterým se od roku 2012 řídí Spojené státy. Washington po smrti právníka přijal zákon znemožňující vstup do země a přístup k americkému bankovnímu systému lidem, kteří jsou za jeho smrt odpovědní.

Ke stejným opatřením se nyní připojila i Ottawa. Vláda sankce přijala na základě nového zákona, který jí umožňuje zaměřovat se na osoby, které porušují lidská práva, uvedlo ve svém prohlášení kanadské ministerstvo zahraničí. Na sankčním seznamu se tak ocitl například šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bastrykin.

Témata:  Rusko Kanada

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.