Problémy v Rusku: Boj mezi vládou a mocnými oligarchy

Strádající ekonomika

Analýza tvrdí, že Moskva „zoufale potřebuje finance". „Vláda je uprostřed recese, kterou způsobily nízké ceny ropy, západní sankce a pokles zahraničních investicí, takže potřebuje zisky, aby vyrovnala náklady na rozpočet," vysvětluje.

Ruská vláda již od konce roku 2015 rozpočet dvakrát snižovala, vždy o 10 %. „Nyní se snaží, aby tento rok udržela schodek státního rozpočtu pod 3 % HDP, nebo prostě pod 40 miliard dolarů. Ale za první čtvrtletí se schodek vyšplhal téměř na 4 % HDP," podotýká.

Dále vysvětluje, že ačkoliv Moskva má k dispozici nouzové fondy, „Kreml v posledních dvou letech váhal, zda do nich sáhnout. Nejprve se uchýlí ke spoustě jiných opatření: značným daním pro energetiku, plánu, jak dostat zpět společnosti ze zahraničí, a privatizaci mnoha velkých státních firem."

„Silovarchové"

Rusko se také podle analýzy obrátilo pro pomoc na obrovské státní společnosti. Ruský ministr financí Anton Siluanov nyní například připravuje zákon, podle kterého by tyto společnosti musely platit minimálně 50 % svého čistého zisku vládě v podobě dividend, což by pro některé z nich znamenalo významné navýšení.

Jak analýza podotýká, to se samozřejmě nelíbí jejich mocným patronům, pro které se vžil termín „silovarchové" a kteří se nyní snaží proti plánu bojovat. Alexandr Novak, ruský ministr energetiky, se také proti plánu postavil a požaduje, aby z něj byly vyjmuty hlavní energetické společnosti – Rosneft a Gazprom. Podle něj už nyní do rozpočtu dobrovolně přispívají.

Jak analýza připomíná, Putin se podobné zákony pokusil prosadit už v letech 2011 a 2013, ale i tehdy se setkal se silným odporem silovarchů – jejich označení vzniklo spojením slova „siloviki", které označuje politiky z vojenských a bezpečnostních služeb, a slova „oligarcha".

„Oligarchové se dostali k moci v roce 1997 poté, co prezident Boris Jelcin zahájil aukci úvěrů za akcie. Mnoho podnikatelů půjčilo vládě, která zoufale potřebovala finance, peníze výměnou za podíly ve velkých ruských podnicích. Tito podnikatelé následně stát připravili o nejvýnosnější společnosti, zejména v oblasti energetiky. V důsledku toho se jejich jmění znásobilo a změnilo je ve známé oligarchy," vysvětluje analýza.

Putin se ale po svém nástupu k moci pokusil oligarchům jejich vliv vzít a podřídit si je. Mnoho významných podniků tak dostal zpět pod kontrolu státu a jejich dohledem pověřil své důvěrníky. Právě z nich se následně stali silovarchové.

Boj proti oligarchům

Putin tak podle analýzy vrstvu oligarchů nezrušil, ale jen její členy nahradil sobě věrnými lidmi, kteří pro pokračování v ziscích museli spolupracovat s Kremlem. Ve výsledku to ale vytvořilo systém, ve kterém je mnoho politiků přímo vázáno na velké podniky. Například současný premiér a bývalý prezident Dmitrij Medvěděv vedl společnost Gazprom a „říká se, že zde stále vlastní podíly".

„Za poslední dva roky ale státní společnosti strádaly. Mnoho z nich požádalo vládu o pomoc s bojem proti poklesu zisku, Kreml jim ale poskytl pouze malé částky," vysvětluje dále analýza.

„Nyní vláda řeší, zda požadovat od státních firem více peněz pro státní rozpočet, čímž by otestovala, zda budou silovarchové pokračovat v plnění svých dvou hlavních úkolů: podporování Putina a posilování Ruska."

„Scéna je tak připravena pro tvrdý souboj, během kterého se v nadcházejících měsících vláda bude snažit ochránit svůj rozpočet a silovarchové se budou snažit udržet si moc a vliv. Pro silovarchy bylo zatím snadné zůstat věrnými Putinovi a systému, který vytvořil během desetiletí relativně zdravého ekonomického růstu. Putin je schopen jednotlivé disidenty zvládnout, ale měl by si dát pozor na spojení se mocných elit," dodává analýza.

Témata:  Rusko,  Vladimír Putin,  oligarchové