Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusku došly peníze na výplaty důchodů

Ruská měna, rubl
Ruská měna, rubl
Foto: Pixmac

Moskva - V ruském důchodovém účtu zeje ohromná díra, peněz na výplatu důchodů se nedostává. V rozhovoru pro ruský list Argumenty i fakty to uvedl bývalý ruský vicepremiér a bývalý ministr financí Alexej Kudrin.

Vláda se léta nemá k reformě, protože konzervativní důchodci představují značnou voličskou sílu, která plně stojí za současným prezidentem Vladimirem Putinem. Za posledních sedm let se výdaje na důchody zvýšily o 2,5 bilionu rublů (necelý bilion Kč), tedy tři procenta hrubého domácího produktu.

To je stejná částka, jakou země vynakládá na školství. Jde také o to, že abychom mohli vyplatit současné důchody, musíme si odpustit investice do školství, zdravotnictví, nových dopravních spojů a budoucnosti našich dětí, varoval Kudrin.

V roce 2016 vláda poprvé nevalorizovala všechny důchody a příjemcům vyplatila jen jednorázově 5000 rublů (asi 1800 Kč). Uvažuje, že omezí výplaty důchodů těm, kteří si k nim přivydělávají. S navýšením povinného počtu odpracovaných let k přiznání nároku na důchod ale podle polského deníku Rzeczpospolita ruské ministerstvo práce nepočítá.

Věk odchodu do důchodu je v Rusku nejnižší v Evropě (55 let pro ženy a 60 let pro muže). Podle ruského statistického úřadu Rosstat je mezi 146,8 milionu Rusů 45,7 milionu důchodců. A jejich počet se rok od roku zvyšuje. V roce 2011 jich ještě bylo o čtyři miliony méně.

Průměrný ruský důchod patří k nejnižším v Evropě. Počátkem roku 2017 činil 12,4 tisíce rublů (asi 4600 Kč). Jeho reálná hodnota se od roku 2015 snižuje, loni to bylo jen 96,6 procenta roku předchozího, píše Rzeczpospolita.

Témata:  Rusko důchodci RUB

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.