Sociální demokraté (SPD) se nadále odmítají účastnit příští německé vlády. Pokud na tomto postoji setrvají, jsou předčasné volby nejpravděpodobnější variantou dalšího vývoje. "SPD není náhradní kolo kymácejícího se vozu paní Merkelové," nechal se slyšet místopředseda sociálních demokratů Thorsten Schäfer-Gümbel. Jeho kolega z vedení strany Ralf Stegner zase poznamenal, že SPD nemá k pokračování velké koalice mandát od voličů.
Sociální demokraté dosáhli v zářijových parlamentních volbách svého nejhoršího výsledku v historii spolkové republiky a už v den voleb se rozhodli pro odchod do opozice. Změna postoje by pro ně tedy podle pozorovatelů nebyla vůbec jednoduchá, i když by početně s CDU/CSU mohli znovu vytvořit vládu, která by v parlamentu měla pohodlnou většinu.
Merkelová by se teoreticky mohla také pokusit vytvořit vládu menšinovou, s čímž ale nikdo nepočítá. Kancléřka v minulosti hovořila o tom, že chce, aby kabinet byl stabilní, což by pravděpodobně nebyl případ menšinové vlády. Menšinovou vládu se Zelenými už také jasně vyloučila CSU.
Nejpravděpodobnější variantou jsou tak nyní předčasné volby. Většina pozorovatelů se shoduje, že nemusí přinést žádné další koaliční možnosti, tradiční strany mají navíc obavu z dalšího posilování protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD).
Cesta k předčasným volbám není snadná. Musela by se uskutečnit dvě kola hlasování ve Spolkovém sněmu, při nichž by daný kandidát nebo kandidáti na kancléře nezískali absolutní většinu hlasů. Ve třetím kole by pak byl zvolen kandidát s nejvyšším počtem obdržených hlasů. Pokud by však nezískal absolutní většinu hlasů, což je v takovém případě velmi pravděpodobné, bylo by na prezidentovi, zda ho jmenuje kancléřem, nebo zda Spolkový sněm rozpustí. V takovém případě by se do 60 dnů od rozpuštění parlamentu uskutečnily nové volby.
