Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

I po návštěvě Borise Johnsona je osud Britky vězněné v Íránu nejasný

Írán
Írán
Foto: Pixabay

Teherán - Osud Britky íránského původu Nazanin Zaghariové-Ratcliffeové, která je už druhý rok v íránském vězení, se ani po návštěvě britského ministra zahraničí Borise Johnsona v Teheránu nevyjasnil. Johnson o případu hovořil s vrcholnými představiteli země a téma mimo jiné otevřel i při dnešní schůzce s prezidentem Hasanem Rúháním, zatím však k žádnému posunu nedošlo. Soud, u nějž dnes Britka měla stanout, se ale nekonal.

Podle britského ministerstva zahraničí byla Johnsonova cesta do Íránu "přínosná". Při více než hodinové debatě s Rúháním prý oba politici "mluvili otevřeně" a shodli se, že je třeba se posunout ve všech oblastech, kde existují překážky ve vzájemných vztazích. Jednou z těchto oblastí je i otázka v Íránu vězněných Britů s dvojím občanstvím.

Írán neuznává princip dvojího občanství; s osobami, které je mají, jedná jako s Íránci a neumožňuje jim kontakt s konzulátem jiného státu. Stejné zacházení se dostává i Nazanin Zaghariové-Ratcliffeové. Tato 37letá zaměstnankyně nadace Thomson Reuters byla zatčena loni v dubnu, když do Íránu přijela za příbuznými s malou dcerou. Posléze byla odsouzena k pěti letům vězení za údajný podíl na spiknutí, jehož cílem bylo svrhnout íránský režim.

Írán nedávno obvinění rozšířil a nyní ženě hrozí další trest. Soudní přelíčení v tomto případě bylo naplánováno na dnešek, nakonec však bylo odsunuto. Manžel Zaghariové-Ratcliffeové to podle serveru BBC považuje za dobré znamení. Íránská agentura Fars napsala, že v případu nenastal žádný nový vývoj.

Témata:  Írán Velká Británie Boris Johnson

Související

Aktuálně se děje

19. září 2025 11:15

Historici v Lánech otevřeli obálku se vzkazem od Masaryka. Nešlo o poslední slova

Dnes v deset hodin dopoledne začal na zámku v Lánech dlouho očekávaný ceremoniál k otevření obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Historici za účasti prezidenta Petra Pavla ji otevřeli přesně dvacet let poté, co ji Masarykův tajemník Jan Sum uložil do Národního archivu s datem otevření na dnešní den. Jak historici po otevření zjistili, jednalo se o dokument v angličtině o pěti stranách a nešlo o dopis, nýbrž o záznam Jana Masaryka. Dokument navíc podle prvního zkoumání není z roku 1937, ale z roku 1934, kdy se Masaryk cítil špatně a domníval se, že umírá.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Eurovision Song Contest

Ruská odpověď na Eurovizi: Intervize je o politice, účastní se i Čína nebo Afrika

Ruská odpověď na Eurovizi se jmenuje Intervize a na rozdíl od svého slavnějšího protějšku je méně výstřední a více zaměřená na politiku. Soutěž, kterou oživil ruský prezident Vladimir Putin, se koná v Moskvě a jejím cílem je „rozvíjet mezinárodní kulturní a humanitární spolupráci“. Očividným důvodem je však vytvoření vlastní hudební soutěže, jelikož bylo Rusko v roce 2022 kvůli invazi na Ukrajinu vyloučeno z Eurovision Song Contest.