V zahraničí se podivují: České volby ovlivňuje migrace. Žádné muslimy a uprchlíky tam ale nemají

„Není tam žádné přistěhovalectví. Nejsou tam žádní muslimové," popisuje situaci v Česku Sean Hanley, přednášející na University College London a odborník na politiku střední a východní Evropy. Přesto připomíná, že se Češi chystají k volbám, aby dali hlas prezidentovi, pro něhož je muslimská migrace tím hlavním politickým tématem. „Imigrace je jakousi strašidelnou hrozbou," dodává Hanley, jehož výzkum se soustředí na „novou pravici" v Evropě.

Česko se podle něj nachází na rozcestí mezi populismem, nacionalismem, nedůvěrou vůči Evropské unii a přistěhovalcům a kritikou islámu na jedné straně, a liberálními hodnotami, více otevřenými hranicemi a západní demokracií na straně druhé. „A kyvadlo se teď nachází někde uprostřed,“ píše deník.

„Jsme pravděpodobně na křižovatce," cituje list Miloše Gregora, politologa z Masarykovy univerzity v Brně. „Prezidentské volby by mohly být rozhodující pro směr české politiky." Analytička skupiny Economist Intelligence Unit Emily Mansfieldová říká: „Bez ohledu na to, kdo nakonec vyhraje, je zřejmé, že země je rozdělena napůl ... asi polovina země chce někoho velmi přímého, konzervativního a proruského, a druhá polovina chce někoho, kdo je více proevropský, klidnější a vystupuje jako státník.“ Toto rozdělení společnosti je podle jejích slov významné a nezmizí – bez ohledu na to, kdo volby vyhraje.

Hanley říká, že v jistém smyslu slova nebudou české volby o žádné ze zmíněných věcí. Budou referendem o současném prezidentovi Miloši Zemanovi. Poukazuje na to, že Zemanovi předchůdci byli v mnoha věcech odlišní. Václav Havel byl disidentem, který prosazoval práva menšin, postavil se proti diskriminaci a rasistickému násilí a nazýval nesnášenlivostí. „Jediná věc, kterou měl společnou s prezidentem Zemanem, je, že byl také silným kuřákem,“ vysvětluje server, který připomíná, že Zeman údajně v roce 2014 dostal pokutu za kouření v hotelovém pokoji v Bristolu během summitu NATO.

To prý ale není jediné Zemanovo provinění. List připomíná jeho slova o tom, že čeští Romové jsou nepřizpůsobiví a líní a že muslimové provádějí superholocaust. I to, že loni dostal repliku zbraně s nápisem „na novináře“. Přál smrt vegetariánům a abstinentům, i když později uvedl, že odkazoval na Adolfa Hitlera. „Zeman byl vždy velmi přímý politik známý svými výroky a sprostými slovy,“ vysvětluje Hanley s tím, že v roli prezidenta se dopustil celé řady incidentů, které byly považovány za nedůstojné a poněkud přes čáru.

Konkrétně připomíná jeho údajnou opilost u korunovačních klenotů v roce 2013 a překlad názvu skupiny Pussy Riot v přímém přenosu. Na druhé straně je pak Drahoš, který v kampani hlásá, že se bude snažit, aby lidé žili v zemi, kde je respekt a slušnost považována za samozřejmost.

V první kole Zeman sice vyhrál, když získal 39 procent hlasů, zatímco Drahoš měl jen 27 procent - na druhou stranu ale akademika podpořili čtyři poražení kandidáti, kteří dostali celkem 35 procent hlasů, počítá australský server. „Řekl bych, že šance obou kandidátů jsou 50 na 50. Zeman potřebuje pouze půl milionu hlasů. Drahoš potřebuje o 1,2 milionu hlasů více, než dostal v prvním kole,“ cituje server Gregora. S ohledem na to, že Zeman má silné vztahy s Ruskem, mohou podle Gregora do voleb zasáhnout také falešné zprávy a dezinformace.

Zeman oslovuje voliče z venkova, starší, konzervativní volební blok. Získává je prý strašidelnými příběhy o přistěhovalcích a pokouší se zasít hlubší neklid. Hanley poukazuje, že v jeho prospěch hraje pocit nejistoty a otázka, kam země kráčí. „EU měla být konečným cílem české politiky, měla přinést ekonomickou bezpečnost a prosperitu. Ale pak přišla krize eurozóny, uprchlická krize, brexit. A záležitost kolem kvót, kvůli které se Češi cítí zranitelní,“ vysvětluje Henley. Gregor ho doplňuje a říká, že Češi jsou citliví na to, když se někdo pokouší ovlivnit jejich politiku – a to především s ohledem na to, co zažili ze strany Sovětského svazu.

Ve střední Evropě existuje velký odpor k přijímání uprchlíků, protože státy mají poměrně homogenní společenskou základnu a nejsou spokojeny s myšlenkou, že jim Brusel diktuje přijímání uprchlíků. „Ale čísla jsou směšná. Česká republika přijala 12 uprchlíků ze stovek tisíc, kteří přišli na kontinent. Sousední Slovensko jich vzalo 16 a EU s tím zřejmě nemá problém. Takže Češi by mohli vzít jen čtyři a pravděpodobně by to bylo v pořádku,“ píše server s tím, že česká vláda má zřejmě chce být viděna jako odpůrce Bruselu. Na druhé straně ale nechce být zařazena mezi problematické státy Polsko a Maďarsko.

„Přistěhovalectví je politická otázka číslo 1 už dva roky v každých volbách - obecních, parlamentních nebo prezidentských," říká Gregor. „Ale skutečnost je, že tu máme jen několik migrantů." Připomíná, že prezident především nemá téměř žádné pravomoci v oblasti migrace. 

Prezidentské volby mají podle serveru mimořádný význam také proto, že nová vláda - kontroverzní a menšinová – českého premiéra Andreje Babiše nezískala důvěru. Zeman a Drahoš se neshodnou, zda má Babiš dostat další šanci vytvořit vládu. Kromě pravomoci jmenovat předsedu vlády a špatně definované role v zahraničních záležitostech má český prezident jen malou reálnou moc. Nicméně i přesto má prý česká volba skutečný význam. „Změnila by obraz země," říká Hanley. „Maďarsko a Polsko jsou na kolizním kurzu s Evropskou unií a dochází tu k postupnému odstraňování liberální demokracie. Vypadá to, že Češi touto cesto nejdou - ale kam tedy jdou?" dodává Hanley.

Témata:  Miloš Zeman,  Jiří Drahoš,  Austrálie,  uprchlíci,  muslimové