Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Izrael se chce zbavit 40 tisíc uprchlíků, už dostávají příkazy k deportaci

Izrael, ilustrační foto
Izrael, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Tel Aviv - Izrael pokračuje v realizaci plánovaných deportací zhruba 40.000 migrantů do třetích zemí. Rozhodnutí o vyhoštění mají dostat svobodní bezdětní muži, kteří chtějí prodloužit své povolení k pobytu.

Imigrační úřady dnes začaly dotyčným lidem rozesílat příkazy k vyhoštění. V oznamovacím dopise jsou svobodní bezdětní muži vyzváni, aby opustili Izrael do dvou měsíců, jinak jim hrozí vězení. List Times of Izrael v této souvislosti ale napsal, že Izrael nemá dost cel pro tisíce migrantů, kteří by se mohli příkazu vzepřít.

Tomu, kdo dobrovolně ze země odejde do konce března, úřady slibují v přepočtu 2800 eur (70.500 korun) a letenku zadarmo.

Status uprchlíků pocházejících především z Eritreje a Súdánu považuje Izrael za nelegální. Žádosti o azyl izraelské úřady schvalují jen výjimečně.

DPA napsala, že podle úředních údajů do Izraele do postavení plotu na hranici s Egyptem přišlo z Afriky kolem 60.000 uprchlíků. Z nich už bylo na 20.000 ze země odsunuto.

Témata:  Izrael uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.