Alijeva důvody svého rozhodnutí týkajícího se volebního dne nevysvětlil. Jako prezidentského kandidáta ho nominovala počátkem února místní vládnoucí strana. Žádní jiní kandidáti se zatím o post hlavy státu neucházejí.
Alijev se dostal k moci v roce 2003 po smrti svého otce Hejdara, který ovládal Ázerbájdžán už před rozpadem SSSR z pozice prominentního člena sovětské komunistické strany.
Díky bohatým zásobám energetických surovin a strategické poloze se Ázerbájdžán stal vítaným partnerem evropských států, které se snaží snížit svou surovinovou závislost na Rusku. Podle kritiků Západ z těchto důvodů přehlíží porušování lidských práv.
Podle lzprávy organizace Human Rights Watch (HRW) loni ázerbájdžánské soudy v politicky motivovaných procesech poslaly na dlouhá léta do vězení 25 ázerbájdžánských novinářů a mladých politických aktivistů. Mezinárodní organizace Reportéři bez hranic (RSF), hájící svobodu sdělovacích prostředků, řadí Ázerbájdžán na 162. místo ze 180 států, které loni hodnotila z hlediska svobody médií.
