COP29 se mění ve frašku? Šéfuje jí hlavoun ropné společnosti, prezident Ázerbájdžánu zvýší produkci plynu

Krátce poté generální tajemník OSN António Guterres na konferenci prohlásil, že zdvojnásobování využívání fosilních paliv je „absurdní“. Podle něj nastala „čistá energetická revoluce“, kterou žádná vláda nemůže zastavit.

Britský premiér Sir Keir Starmer se zavázal k dalšímu snižování emisí a uvedl, že Spojené království si nyní stanovilo cíl snížit emise o 81 % do roku 2035. Vyzval ostatní země, aby tento nový cíl následovaly. „Bez pochyby – závod o pracovní místa v čisté energetice a ekonomiku budoucnosti je tady, a nechci být v polovině startovního pole – chci být vpředu,“ řekl Starmer na konferenci.

Někteří pozorovatelé vyjádřili obavy z toho, že se největší světová klimatická konference koná právě v Ázerbájdžánu. Ministr životního prostředí a přírodních zdrojů této země, který strávil 26 let v ázerbájdžánské státní ropné a plynárenské společnosti Socar, je navíc paradoxně předsedou konference. Existují také obavy, že ázerbájdžánští činitelé COP29 využívají k podpoře investic do národní ropné a plynárenské společnosti.

Prezident Alijev, který vystoupil na konferenci druhý den, prohlásil, že Ázerbájdžán byl před COP29 vystaven „pomluvám a vydírání“. Podle něj to vypadalo, jako by „západní falešné mediální zprávy“, charitativní organizace a politici „soutěžili ve šíření dezinformací... o naší zemi“. Uvedl, že podíl země na globálních emisích plynu je „pouze 0,1 %“. „Ropa, plyn, vítr, slunce, zlato, stříbro, měď, to vše... jsou přírodní zdroje a země by neměly být obviňovány za to, že je mají, ani za to, že je uvádějí na trh, protože trh je potřebuje.“

Ropa a plyn jsou hlavními příčinami změny klimatu, protože při spalování pro výrobu energie uvolňují skleníkové plyny, jako je oxid uhličitý, které zahřívají planetu.

Na konferenci je také pozornost zaměřena na USA, zvláště po volebním vítězství Donalda Trumpa – známého skeptika ke změně klimatu. Americký prezident Joe Biden vyslal na konferenci svého zmocněnce Johna Podestu, který kritizoval názor zvoleného prezidenta Trumpa, že klimatická změna je podvod, a uvedl, že americký tým bude pokračovat v práci na dohodě přijaté na COP28 v roce 2023. Podesta také zmínil, že Washington pracuje na dohodě z loňského roku, která má do roku 2030 ztrojnásobit výrobu obnovitelné energie.

Při svém vystoupení na konferenci v Baku Guterres varoval před „zdvojnásobením investic do fosilních paliv“. „Zvuk, který slyšíte, je tikání hodin,“ řekl. „Jsme v závěrečném odpočítávání, abychom omezili nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, a čas není na naší straně.“ Guterres označil rok 2024 za „mistrovskou třídu klimatické destrukce“ a zmínil, že katastrofy byly „umocněny klimatickou změnou způsobenou lidmi“.

Organizace OSN pro meteorologii dříve uvedla, že rok 2024 je na cestě k tomu stát se nejteplejším rokem v historii. Guterres dodal, že je zapotřebí „nového cíle financování“, přičemž nejbohatší země by měly platit nejvíce. „Jsou největšími emitenty, s největšími kapacitami a odpovědnostmi,“ řekl. „Rozvojové země by neměly opustit Baku s prázdnou.“

Komentáře ázerbájdžánského prezidenta pravděpodobně neovlivní jednání v zákulisí, která se zaměřují na získání více finančních prostředků pro chudší země, aby mohly realizovat své klimatické plány. Rozvojové země žádají bohatší státy o dohodu na fondu, který by mohl dosáhnout hodnoty až 1 bilionu dolarů z veřejných i soukromých zdrojů.

Na konferenci chyběli vedoucí představitelé většiny největších znečišťovatelů na světě, včetně Bidena, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a indického premiéra Narendry Modiho.

Ministr životního prostředí Burkiny Faso, jedné z nejchudších zemí světa, řekl BBC, že na boj s klimatickými změnami je nezbytné vynaložit více financí. Roger Baro uvedl, že peníze by pomohly jeho zemi vypořádat se se současnými dopady klimatických změn, včetně rozšířeného sucha, bleskových povodní a epidemií. Katastrofy zasáhly oblast Sahelu, která letos zažila vlnu veder s teplotami dosahujícími až 45 °C, což by podle vědců bez klimatických změn nebylo možné.

Mezi dalšími světovými lídry vystoupil na konferenci také španělský premiér, který vyzval k „drastickým opatřením“ poté, co povodně v zemi zabily více než 200 lidí. Odborníci tvrdí, že klimatická změna přispěla k intenzivním srážkám, které způsobily povodně. „Musíme provést dekarbonizaci, přizpůsobit naše města a infrastrukturu,“ řekl premiér Pedro Sánchez.

COP29 je naplánována na trvání do 22. listopadu, avšak již nyní panují obavy, že složitá témata na stole mohou učinit dosažení konečné dohody velmi obtížným. 

Témata:  klimatická konference (COP29),  Ázerbájdžán,  Ilham Alijev