Takhle extrémní počasí nezastavíme. COP29 skončil obviněními, hořkostí a pocitem zrady

Hlavním bodem jednání byla otázka, kolik by měly bohaté země, které nesou největší odpovědnost za změnu klimatu, poskytnout chudším zemím, jež čelí nejhorším dopadům této krize. Bylo dohodnuto, že do roku 2035 by měly vyspělé státy přispívat částkou 300 miliard dolarů ročně. Toto číslo však rozvojové země považují za naprosto nedostatečné – ekonomové odhadují, že potřebná suma přesahuje 1,3 bilionu dolarů.

Představitelé chudších zemí označili tento výsledek za „urážku“ a „selhání“. Roztrpčení vyvolal i fakt, že mnozí lídři z bohatších států na konferenci vůbec nepřijeli, což podtrhlo rostoucí napětí mezi globálním Severem a Jihem.

Už samotný výběr Baku jako hostitelského města naznačoval problémy. Rusko, využívající svého veta v OSN, znemožnilo konání summitu v některé z členských zemí Evropské unie. Volba Ázerbájdžánu, státu závislého na fosilních palivech, vyvolala obavy, zda bude mít dostatečnou kapacitu a nezávislost pro efektivní vedení tak zásadního setkání.

Atmosféru ještě více zatížil geopolitický kontext, včetně očekávaného návratu Donalda Trumpa do Bílého domu, jenž v minulosti propagoval těžbu fosilních paliv a ohlašoval odchod USA z Pařížské dohody.

Jednou z největších kontroverzí byla přítomnost více než 1 700 zástupců fosilního průmyslu, kteří na summitu výrazně převyšovali počet delegátů z jednotlivých zemí. Saúdská Arábie, známá svým odporem vůči ambiciózním klimatickým závazkům, otevřeně odmítla jakoukoli zmínku o fosilních palivech v závěrečném dokumentu.

Výsledkem byl finální kompromis, který aktivisté přirovnali k „náplasti na střelnou ránu“. Rozvojové země označily dohodu za zradu a podkopání již tak křehké důvěry mezi státy.

Navzdory těmto problémům odborníci stále věří, že systém OSN zůstává nejlepší dostupnou platformou pro globální klimatickou akci. „Je to jediné fórum, kde mají všechny země místo u stolu,“ uvedla Margaretha Wewerinke-Singh, právnička zastupující Vanuatu v klimatických sporech.

Příští summit COP30 v Brazílii, označovaný za nejdůležitější od Pařížské dohody, by měl být zlomový. Právě zde budou státy představovat své klimatické plány na další desetiletí. Mnozí však varují, že dosažení ambiciózních cílů bude v prostředí sílícího geopolitického napětí a rostoucího vlivu populistických lídrů velmi obtížné.

Někteří experti volají po zásadní reformě celého procesu, aby lépe reflektoval potřeby nejzranitelnějších komunit místo zájmů průmyslových lobbistů. Jiní varují, že rozbití současného systému by mohlo znamenat vítězství pro odpůrce klimatické akce, jako jsou Donald Trump nebo Vladimir Putin.

„Musíme zachránit instituce, které máme,“ zdůraznila Friederike Otto, klimatoložka z Imperial College London. „Pokud je hodíme do koše, budou mít fosilní zájmy volnou cestu.“

COP29 možná skončil hořkostí, ale budoucnost klimatických jednání závisí na tom, zda se svět dokáže sjednotit a posílit důvěru v proces, který je stále považován za nejlepší nástroj pro globální klimatickou spolupráci.

Témata:  klimatická změna,  klimatická konference (COP29)