Na konferenci OSN o klimatu COP29 v Ázerbájdžánu zaznívají stále častější výzvy k přehodnocení statusu Číny a Indie jako rozvojových zemí. Delegáti z chudších států poukazují na zastaralé klasifikace z roku 1992, které těmto rychle rostoucím ekonomikám umožňují vyhnout se povinnosti poskytovat finanční pomoc nejzranitelnějším zemím.
Balarabe Abbas Lawal, ministr životního prostředí Nigérie, podle serveru The Guardian uvedl: „Čína a Indie nemohou být klasifikovány stejně jako Nigérie a další africké země. Jsou stále rozvojové, ale jejich vývoj je mnohem rychlejší než náš. Měly by se zavázat k tomu, že nás budou podporovat.“
Podobné názory vyjádřili i další afričtí delegáti. Jeden z nich dodal: „Země jako Čína, Indie, Jihoafrická republika nebo Egypt by neměly být na seznamu rozvojových zemí. Mají lepší podmínky pro přístup k fondům a měly by přispívat.“
Susana Muhamad, ministryně životního prostředí Kolumbie, označila stávající klasifikace za zastaralé a vyzvala k jejich změně.
Čína, která je největším světovým emitentem skleníkových plynů a druhou největší ekonomikou, je stále považována za rozvojovou zemi. To jí umožňuje vyhnout se formálním závazkům ke snižování emisí a poskytování klimatické pomoci. Indie, pátá největší světová ekonomika, má nadále nárok na získávání klimatických fondů, což podle některých delegátů není spravedlivé.
Podle výzkumu Carbon Brief již Čína překonala EU v historických emisích, což by ji mělo zavazovat k větší odpovědnosti. Přesto se čínští i indičtí zástupci brání argumenty o nízkém HDP na obyvatele.
Čína v letech 2013–2022 poskytla chudším zemím téměř 4,5 miliardy dolarů ročně na klimatické financování. Mnohé z těchto prostředků však byly spojeny s dluhovými podmínkami, což podle kritiků oslabuje pomoc.
Zástupce Německa Jochen Flasbarth označil čínské aktivity za „černou skříňku“, protože Čína poskytuje jen málo informací o svých finančních projektech.
Na druhé straně někteří odborníci poukazují na to, že Čína i Indie přispívají nepřímo prostřednictvím svých podílů v regionálních multilaterálních rozvojových bankách.
Delegáti na COP29 se snaží dohodnout na novém kolektivním cíli klimatického financování, který by měl zajistit nejchudším zemím přístup k 1 bilionu dolarů ročně. Tento proces však brzdí spory o závazky k omezení fosilních paliv a o přerozdělení finanční odpovědnosti.
Čína a Indie, tradiční lídři rozvojového světa, čelí rostoucímu tlaku, aby převzaly odpovědnost odpovídající jejich ekonomické síle. Tyto debaty mohou zásadně ovlivnit podobu budoucího globálního boje proti klimatickým změnám.
Témata: OSN (Organizace spojených národů), klimatická konference (COP29), klimatická změna
Související
8. ledna 2026 9:16
25. července 2025 17:04
15. června 2025 14:10
30. listopadu 2024 16:27
19. listopadu 2024 12:44
