Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo odškodní 25 tisíc alžírských Židů

Židé, ilustrační fotografie
Židé, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Berlín/Jeruzalém - Německo hodlá odškodnit 25.000 alžírských Židů, kteří byli během druhé světové války postiženi protižidovskými zákony vichystické Francie, spojence Třetí říše.

S odvoláním na organizaci Claims Conference, která zastupuje oběti nacistické zvůle a jejich potomky, o tom dnes informovala agentura DPA. Většina lidí, kteří budou mít na odškodnění nárok, nyní žije ve Francii, asi 3900 se jich nachází v Izraeli.

Alžírští Židé by měli na základě dohody, jejíž uzavření dnes potvrdilo i německé ministerstvo financí, dostat jednorázově 2556 eur (64.000 korun). "Zvláštní historická konstelace v Alžírsku vyžadovala delší společné rozhovory," vysvětlilo dnes německé ministerstvo, proč k odškodnění dojde až nyní, více než 70 let po konci druhé světové války. Odškodnění by se mělo lidem, kteří prokážou svůj nárok, začít vyplácet letos v červenci.

Odškodnění by se měli dočkat Židé, kteří žili od července 1940 do listopadu 1942 v Alžírsku, a byli tak postiženi antisemitskou perzekucí. "Je nejvyšší čas, že se dostane uznání velké skupině Židů z Alžírska, kteří trpěli protižidovskými opatřeními nacistických spojenců, jakým byl i vichystický režim," uvedl v prohlášení Greg Schneider, místopředseda organizace Claims Conference.

Témata:  Německo židé

Aktuálně se děje

23. září 2026 13:15

Lela Vémola tvrdí, že přibrala. A přišla s vysvětlením

Lela Vémola patří v současnosti k nejsledovanějším osobnostem českého šoubyznysu, protože se neustále řeší její spory s manželem Karlosem Vémolou. Ty si podle všeho vybírají svou daň. Trojnásobná maminka zároveň připustila, že uvažuje s dětmi o stěhování. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie.

Komentář

Německé volby zajímají celou Evropu. Problém má i euro

Jedním z poražených německých zemských voleb je vedle CDU kancléře Friedricha Merze také euro. Výsledky zvyšují politickou rizikovou přirážku, kterou budou investoři v příštích měsících požadovat při držbě evropských aktiv. Přitom měnový kurz může být jedním z hlavních „ventilů“, jimiž se toto rostoucí politické riziko projeví.