Šéfové zemí EU budou na summitu řešit, jak vybírat budoucího předsedu Evropské komise

Nástupce či nástupkyně Jeana-Claudea Junckera by podle návrhu nynější komise i podle představ europarlamentu měl být vybrán z takzvaných „vedoucích kandidátů", tedy lídrů kandidátek evropských stran pro volby do europarlamentu na jaře 2019. Postup, který byl použit poprvé v roce 2014, má své zastánce i odpůrce. V posledních eurovolbách byl oním "vedoucím kandidátem" nakonec vítězných evropských lidovců právě Juncker. Tehdy se vžilo nyní v Bruselu často používané německé označení "Spitzenkandidat" a strany v kampani voličům rovnou tvrdily, že v hlasování vybírají i nového šéfa Evropské komise.

Dle unijních pravidel jej ale navrhují šéfové států a vlád evropského bloku "s přihlédnutím k výsledkům voleb do Evropského parlamentu". V něm následně musí budoucí předseda EK získat většinovou podporu. V roce 2014 přitom daly rozhodující politické frakce premiérům a prezidentům jasně dopředu najevo, že jejich podporu nezíská nikdo jiný než právě Juncker.

Rada nakonec ustoupila a někdejšího lucemburského premiéra do čela komise navrhla. Například tehdejší britský ministerský předseda David Cameron ale upozorňoval, že podobný nátlak ze strany europarlamentu je omezováním suverénního rozhodování vrcholného orgánu EU.

"Po pouhém jednom experimentu je velmi těžké hodnotit, do jaké míry postup okolo 'vedoucích kandidátů' pomáhá řešit problémy, které volby do europarlamentu od počátku provázely. Tedy nízkou účast v nich a fakt, že se místo celoevropských koncentrují na domácí témata," poznamenal analytik bruselského Střediska evropských politik (EPC) Yann-Sven Rittelmeyer.

Pokud má podobný způsob omezování výběru šéfa komise podporu europarlamentu a jeho velkých politických frakcí, je podle něj jen velmi nepravděpodobné, že by jej členské země mohly zvrátit.

"Jak se na tuto záležitost díváte? Měla by Evropská rada automaticky přijmout výsledek procesu 'vedoucího kandidáta' nebo by měla samostatně rozhodnout, jakým způsobem výsledek voleb zohlední?" ptá se předseda unijních summitů Doland Tusk v materiálu, který před pátkem rozeslal do metropolí unijních zemí. Upozornil, že cílem europarlamentu je ustavení určité míry automatismu v celém postupu.

Unijní činitel obeznámený se situací dnes v Bruselu novinářům řekl, že páteční summit podle všeho právě onen automatismus odmítne. "Garance Evropské rady, že jejím kandidátem do čela komise bude někdo z 'vedoucích kandidátů', se čekat rozhodně nedá," podotkl. Jednoznačné formulace, které okolo věci použil europarlament, jsou podle něj "nešťastné".

Také upozornil na rozdíl nynějších představ s děním v roce 2014. Tehdy EP žádal, aby členské státy přímo vybraly Junckera, nyní předpokládá, že Evropská rada vybere libovolného z většího počtu evropskými politickými stranami určených kandidátů. Dobře informovaný činitel ale upozornil, že prezidenti a premiéři budou při výběru zohledňovat i širší obrázek - například se také budou snažit o vyrovnanost na vrcholných unijních postech pokud jde o rovnost pohlaví či původ kandidátů z různých unijních států. "To, že někdo bude 'spitzenkandidat', ho či ji ale samozřejmě z boje o post šéfa komise nevylučuje," dodal tento představitel EU.

Mimo záznam diplomaté podotýkají, že nakonec bude třeba najít nějakou podobu kompromisu mezi unijními institucemi. Například Praha má dlouhodobě velmi rezervovaný postoj. "Česká vláda je přesvědčená, že EU by se měla zaměřit na zachování toho, co dnes funguje, a ne zavádět něco nového," uvedla dnes mluvčí vlády Barbora Peterová.

Svou podporu věci přes jistou skepsi plynoucí právě z obav o možný menší význam unijních summitů ale vyslovila i německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž křesťanští demokraté hrají v europarlamentu významnou roli.

Analytik Rottelmeyer z EPC připomněl složitější postoj francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten se svým hnutím En Marche! zatím stojí mimo hlavní evropské politické frakce a tak hrozí, že na výběr osoby 'vedoucího kandidáta' nebude mít Paříž velký vliv.

Mezi jmény, která už nyní v Bruselu v souvislosti s pozicí v čele Evropské komise zaznívají, je například vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier či komisařka odpovědná za hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.

Junckerova komise se v polovině února jednoznačně vyslovila pro zopakování postupu z roku 2014. Mezi několika návrhy, které podle ní mají EU zefektivnit, je i podpora systému "vedoucích kandidátů" s tím, že by je evropské strany měly vybrat dříve a také by tito lidé měli dříve začít s volební kampaní. "Voliči by tak měli více možností identifikovat se s kandidáty a politickými programy, které představují," uvedla komise.

Mezi dalšími návrhy, ovšem použitelnými spíše až v budoucnu, je i možnost spojení funkcí šéfa Evropské komise a předsedy summitů EU.

Při zachování mechanismu "vedoucích kandidátů" by to teoreticky mohlo znamenat, že europarlament bude moci mluvit do toho, kdo bude předsedat jednáním premiérů a prezidentů zemí Evropské unie. "Je ale pravděpodobnější, že takový vývoj by model 'vedoucích kandidátů' spíše zlikvidoval než posílil. Šéfové států a vlád nemají důvod dávat europarlamentu roli, kterou ze smluv nemá," poznamenal Rottelmeyer.

Témata:  EU,  Jean-Claude Juncker,  Evropská komise (EK)