reklama

Angelu Merkelovou (CDU) by již počtvrté za kancléřku poslanci mohli zvolit 14. března, tedy více než pět a půl měsíce po parlamentních volbách.

CDU a CSU se pro vznik velké koalice vyslovily už v únoru, SPD o ní rozhodovala ve velmi sledovaném vnitrostranickém referendu. Podporu jí nakonec dalo 66 procent hlasujících, proti jich bylo 34 procent. Účast v referendu, z něhož se hlasy sčítaly celou noc na dnešek, dosáhla 78,4 procenta, když se do něj zapojilo 378.437 z více než 460.000 členů strany.

Mladí sociální demokraté proti Merkelové vedli rozsáhlou kampaň. Nakonec ale, zdá se, u sociálních demokratů převážily argumenty zastánců velké koalice, podle nichž SPD dokázala prosadit dostatek priorit ze svého programu a navíc obsadí důležité posty, včetně ministerstva financí.

U řady straníků také zřejmě hrála roli pragmatická úvaha, že je lepší vyhnout se riziku předčasných voleb v době, kdy má SPD rekordně nízkou podporu u voličů. Negativního rekordu nejstarší německá demokratická strana dosáhla už v zářijových volbách, když získala jen 20,5 procenta hlasů.

Její úřadující předseda Olaf Scholz, který o výsledku referenda dopředu informoval Merkelovou, je přesvědčen o tom, že strana z tvrdých diskuzí posledních týdnů vzejde posílena a bude schopna se naplno pustit do procesu obnovy. Do vlády SPD nominuje trojici ministrů a trojici ministryň. O koho půjde, dnes neuvedl.

Vznik další velké koalice, která se po listopadovém krachu původního vyjednávání o vládě mezi CDU/CSU, svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými, ukázala jako jediná realistická varianta většinové vlády, znamená i to, že se protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) stane nejsilnější opoziční stranou, a bude tak mít právo vždy jako první ve Spolkovém sněmu reagovat na vládní návrhy.