New York - Antropolog Richard Jantz tvrdí, že kosti nalezené v roce 1940 na ostrově v Tichém moři, pravděpodobně patřily legendární americké letkyni Amelii Earhartové. Ta se naposledy ohlásila 2. července 1937 ráno s tím, že dochází palivo a že nevidí hlídkovou loď Itasca, na níž je mají doplnit.
Závěr Jantzovy nové studie je založen na zkoumání údajů o kostech nalezených v roce 1940 na pustém ostrově Nikumaroro, jenž je dnes součástí státu Kiribati. Pozůstatky samotné antropolog k dispozici neměl, neboť se ztratily. Vycházel pouze z dat z měření lebky a kostí z paže a nohy, které jeho předchůdci pořídili v roce 1941. Tehdy ovšem vědci ještě konstatovali, že se jedná o kosti mužské.
Podle Jantze byla ale ve 40. letech forenzní antropologie v plenkách a anatom, který kosti ohledával, se mýlil. Sám Jantz už v roce 1998 na základě údajů o kostech jednou určil, že patřily ženě evropského původu o výšce odpovídající zhruba výšce Earhartové. Jiná skupina vědců ale v roce 2015 jeho teorii odmítla a za správný prohlásila původní výsledek ohledání kostí, tedy že patřily muži.
Antropolog z univerzity v americkém státě Tennessee se ale nevzdal a na základě nového výzkumu, jehož výsledky zveřejnil v časopise Forensic Anthropology, prohlásil, že důkazy "ukazují (na Earhartovou) dosti silně". V novém výzkumu využil Jantz kromě dat z měření ze 40. let například údaje o obvodu pasu slavné letkyně, které vyčetl z jejích kalhot. Délku jejích paží pak odvodil z fotografie, na které Earhartová drží kanistr s palivem.
Podle Jantze nová analýza prokázala, že "kosti odpovídají Earhartové ve všech ohledech, o kterých víme či je můžeme rozumným způsobem dovodit". Je podle něj vysoce nepravděpodobné, že by se na tichomořském ostrově našly kosti, které by se natolik podobaly kostem Amelie Earhartové. "Myslím, že máme vážně dobrý důkaz, že je to ona," řekl Jantz v rozhovoru poskytnutém agentuře AP.
Cestu spolu s navigátorem Fredem Noonanem zahájila Earhartová 20. května 1937 v kalifornském Oaklandu a zamířila na jihovýchod. Z Miami 1. června odletěli na palubě dvoumotorového stroje Lockheed Electra do Portorika a pak na jih do Brazílie, odkud se vydali přes Atlantik do Senegalu. Přeletěli Afriku a z eritrejského Assabu zamířili do Indie. Dál letěli přes Barmu, Singapur a Indonésii na sever Austrálie a na Novou Guineu. V tu chvíli zbývalo překonat poslední čtvrtinu cesty, 11.000 kilometrů nad Tichým oceánem.
Earhartová se naposledy ohlásila 2. července. Prezident Franklin Roosevelt posléze nařídil rozsáhlé pátrání. Vše ale bylo marné a pilotka byla 5. ledna 1939 úředně prohlášena za mrtvou.
Témata: Amelia Earhartová, letectví a letadla, historie
