Kvůli uprchlíkům nebudou byty, bydlení se prodraží, tvrdí studie

Australská populace roste každý rok o asi 300 000 lidí, z toho půlka jsou migranti. Od roku 2005 činí čistá zámořská migrace, zahrnující i dočasné migranty, průměrně 200 000 lidí ročně, což je o 100 000 oproti nárůstu populace v minulém desetiletí. Předpokládá se, že v příštích letech to bude až 240 000 ročně.

Přistěhovalci se ve větší míře než lokální populace stěhují do velkých měst. V roce 2011 žilo ve velkých městech 86% přistěhovalců ve srovnání se 65% místní populace. Tento pohyb má za následek zvyšování cen bytů velkých měst i jejich vykupování. Ceny australských domů se za posledních pět let zvýšily o 50% a v Sydney o 70%.

Dochází k zvyšování poptávky po bydlení, která nicméně není následována dostatečnou nabídkou. V poválečných letech Austrálie dokázala oba ukazatele sladit a reagovat na populační růst dostatečným bydlením za přijatelné, neměnící se ceny. Nicméně během poslední dekády se zvyšovala poptávka na úkor nabídky a ceny začaly růst. V devadesátých letech postavily australské města asi 800 nových domů pro každých dalších 1000 lidí. V posledních osmi letech to už byla jen polovina.

Podle odhadů institutu je potřeba 450 až 550 nových domů pro každých 1000 nových obyvatel. Je navíc potřeba vzít v úvahu, že vlivem odlišných sociálních struktur, kdy různí členové rodiny, ať se jedná o děti či (bývalé) manžele začíná žít stále více odděleně a populace stárne. Vzniká tak větší potřeba vícero domovů než dříve, kdy lidé žili více pohromadě.

Na zvyšování poptávky po bytech se taktéž podílejí i další, významné faktory. Rostoucí platy umožňují lidem si vzít levné a dostupné hypotéky. Následkem toho ale se zvyšují i ceny bydlení. To má důsledky zvláště pro chudší a mladší lidi, kteří platí za bydlení více. Začíná stále více záležet na tom, kdo jsou vaši rodiče, což institut vnímá jako velkou změnu od roku 1980.

V posledních letech konečně začala výstavba odpovídat populačnímu růstu, zejména v Sydney, kde ceny nemovitostí v posledních šesti měsících umírnily. Přesto však podle institutu se jedná o absolutní minimum bytového rozvoje odpovídajícího potřebám rekordně zvyšujícího se počtu obyvatel v příštích čtyřiceti letech.

Grattan Institute doporučuje vládě plánovat výstavbu domů tak, aby byly dostupní i pro ty lokální obyvatele, kteří jej ještě nemají. Migranti získáváním dostupného bydlení komplikují jejich možnosti, proto institut radí vládě, aby si vybrala menší zlo a omezila migrační příliv. Mělo by se však jednat de facto pouze o tu část migrace, která přináší nejmenší přínos Austrálii. Jinak se jedná stále o zemi vzniklou a závislou na migraci a to hlavně vysoce kvalifikovaných pracovníků, proto by politici se měli dosáhnout určité rovnováhy, tvrdí autoři zprávy.

Britský deník The Guardian připomíná, že zpráva vyšla dva týdny po tom, co bývalý premiér Tony Abbott vyznal k snížení migrace z o 80 000 míst ročně - z 190 000 na 110 000. Abbott vyšel přitom z výroku ministra vnitra Petera Duttona, který v polovině února uvedl pro rozhlas 2 GB, že se vláda bude zkoumat „zcela legitimní argument" o přeplněných australských městech a přezkoumá, jakým způsobem by se dala v národním zájmu snížit migrace.

Abbott tyto poznámky využil ke kritice vlády, která dle něj s tímto problém kromě mluvení nic neudělala. Současní i bývalí ministři migrace, současný premiér a jeho ministr obchodu kritiku odmítli. Samotný Dutton řekl, že jeho komentář nebyl odlišným od toho, co řek už dříve a že vláda je nastavená „správným směrem.“

Témata:  migrace,  Austrálie,  bydlení,  uprchlíci