Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Haspelová v čele CIA? Její jmenování není jisté, senátoři mají vůči Trumpově výběru výhrady

CIA
CIA
Foto: INT

Washington - Americký prezident Donald Trump chce na post šéfky CIA prosadit Ginu Haspelovou. Média se ale shodují, že její vyhlídka na souhlas Senátu je mimořádně nejistá. Důvodem je mučení používané v tajných věznicích, o kterém věděla.

Republikáni sice ve 100členném Senátu drží 51 mandátů, ne všichni ji ale chtějí podpořit. Například Rand Paul již prohlásil, že s jejím výběrem nesouhlasí.

Překážkou v jejím prosazení může být i republikán John McCain, který se kvůli léčbě nádoru na mozku schůze Senátu v posledních měsících neúčastní. McCain, který byl během války ve Vietnamu zajat a v zajetí mučen, dal na vědomí, že Haspelová bude muset během schvalovacích pohovorů se senátory vysvětlit povahu a rozsah svého zapojení na výslechovém programu CIA.

"Mučení zajatců ve věznicích USA v uplynulém desetiletí je jednou z nejtemnějších kapitol americké historie," řekl McCain.

Otevřený zůstává i přístup demokratů, kteří mohou proti Haspelové hlasovat. Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer nicméně podle portálu The Hill prohlásil, že v současné době nebude své kolegy vyzývat, aby Haspelovou nepodpořili. Žádné doporučení zatím nechce vydat ani v případě Mika Pompea, kterého do funkce ministra zahraničí rovněž musí potvrdit Senát.

Témata:  CIA Donald Trump Senát USA Rand Paul John McCain

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 17:55

Dnes v noci ozáří oblohu Perseidy. Jak a kde je sledovat?

Už dnes nás čeká jeden z nejpůsobivějších nebeských úkazů roku, meteorický roj Perseid, který dosáhne svého vrcholu v noci z 11. na 12. a z 12. na 13. srpna. Tyto „padající hvězdy“, jak se jim často přezdívá, jsou známé svou jasností a rychlostí. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.