Ruská verze Skripalovy otravy? Expert hodnotí chování Moskvy a poukazuje na zásadní věci

Jediné možné vysvětlení

Tiskové konference ruských ambasadorů v Británii, Austrálii a dalších zemích podle odborníka posunuly hranice absurdna, byť může jít jen o nepodařený pokus vysmát se obviněním vůči Rusku. "Zdá se, že jde o další způsob, jak Rusko doufá, odvádění pozornosti světa od jediného možného vysvětlení toho, co se stalo v Salisbury a především od dopadů na další přímo nezúčastněné země," píše Giles.  

Moskva se velmi přepočítala v tom, jaká bude odpověď mezinárodního společenství na útok v Británii, míní expert. Vysvětluje, že Spojené království nezůstalo osamocené a další státy si uvědomily, že Rusko to samé může provést kdekoliv jinde, což znamená riziko pro všechny.

Rusko se tedy snaží učinit vše, co je možné, aby přesměrovalo a odvedlo pozornost, zmátlo a rozzuřilo světové auditorium, tvrdí Giles. V tom také vidí důvod bizarní a náhodné povahy vytáček v projevech některých ruských představitelů, například ruského vyslance při OSN a jeho odkazech na "Alenku v říši divů", ačkoliv ten zajisté následně spílal svému speechwriterovi, když jeho slov využila britská vyslankyně a konstatovala, že ruský diplomat je zřejmě podobně jako Bílá královna pyšný na to, že "před snídaní dokáže uvěřit šesti neuvěřitelným věcem".

Urážky, pokusy o humor a záměrně přehnané náznaky, že Rusko může prostě za všechno, jsou taktikou jak znejistit publikum a odvést pozornost od faktu, že Rusko nemá žádné skutečné argumenty, kterými by čelilo britskému a západnímu ukazování prstem na Moskvu, konstatuje ředitel. Připouští, že občas může být taková taktika úspěšná a stačí zasévat zmatek a působit průtahy.

Úspěch ruských dezinformací

"Ruská tvrzení mohou být tak netradiční a nesmyslná, že je třeba pauzy k jejich vstřebání a smíření se s faktem, že toto překroucené vnímání reality je prezentováno tam, kdy by měla probíhat závažná diskuze mezi dospělými," pokračuje Giles. Za skutečný úspěch Ruska označuje moment, kdy posluchač odsune původní nedůvěru natolik, že začne přemýšlet, zda vše, co se zdá jako skutečné, není v reálu lež a zda Rusko nemá pravdu.

Za typický příklad označuje odborník ruské náznaky, že útok mohla provést samotná britská vláda. Pokus zavraždit obyvatele vlastní země k politickému profitu je přitom odporný zvyk, z něhož Británie vyrostla před několika staletími, tvrdí Giles. Dodává, že myšlenka přisuzující vinu za útok Spojenému království může pocházet jedině z Ruska, protože tam vraždy ve státním zájmu či zájmu vládnoucí elity pevně zůstávají běžnou politickou praxí.   

Skutečnost, že tuto možnost nyní zmiňují nejen ruští trollové, velvyslanci a ministři, ale také běžní britští občané, je významným úspěchem ruských dezinformací, soudí expert. Míní, že odpovědí je jako vždy považovat ruské burácení za to, čím je: zoufalým pokusem svalit vinu na někoho jiného, jako v případě letu MH17, kdy Rusko učinilo závažnou chybu a sklidilo nejen nesouhlas, ale i opovržení civilizovaného světa.  

"Rusko bude pokračovat v předhazování divokých obvinění, nesmyslných konspiračních teorií, urážek, výhrůžek pokusů o nechutný humor," očekává Giles. Doplňuje, že pro většinu inteligentních dospělých ve zbytku světa bude rychlý pohled na realitu snadným způsobem jak vyrušit příval tvrzení z Moskvy.

Témata:  Rusko,  Sergej Skripal,  Velká Británie