Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jaká je skutečná pravda o islámu? Je rozšířenější, než si myslíme, varuje expertka

Muslim
Muslim
Foto: Pixabay

Brusel – Debaty o islámu a jeho místě v dnešní společnosti se i díky evropské migrační krizi staly klíčovým tématem. Šada Islamová, politická ředitelka bruselského think tanku Friends of Europe, vyzývá, aby si svět uvědomil, že islám ani zdaleka není jen arabským náboženstvím.

Islám mimo arabský svět

Islamová vzpomíná na rozhovor s členem marockého parlamentu, který vedla před pěti lety. Ten tehdy trval na tom, že Egypt je největší muslimskou zemí a je nesmyslné v tomto kontextu mluvit o Indonésii.

„Doufám, že nyní, pět let poté, již zjistil, že arabský svět nemá na islám monopol. Indonésie je s 250 miliony obyvatel největší zemí na světě s muslimskou většinou. A Bangladéš a Pákistán za ní příliš nezaostávají. Ale věci se možná tak moc nezměnily. Neznalost tohoto marockého politika ohledně globálního dosahu islámu a jeho různých výkladů není ničím neobvyklým," uvádí Islamová.

Připomíná, že ačkoliv jsou obecně Írán a Turecko uznávány jako nearabské muslimské státy, jen málokdo si uvědomuje, že „Blízký a Střední východ a Severní Afrika jsou domovem jen 20 % z 1,6 miliard muslimů na světě – a že odhadem asi 60 % muslimů žije v Asii."

Připomíná také vyjádření amerického think tanku Pew Research Center, podle kterého více než 300 milionů muslimů, což je asi jedna pětina světové muslimské populace, žije v zemích, kde islám není dominantním náboženstvím. To zahrnuje například Indii, Čínu nebo Rusko.

Umírněný islám

Islamová následně varuje, že tato nedostatečná informovanost přispívá k panice a vede k „nešťastnému kladení rovnítka mezi islám a jeho wahábistické/salafistické interpretace".

„Soustředění se na souvislost Arabů s islámem také islám napojuje na terorismus, války a konflikty na Středním východě. A také to islám spojuje s nepříjemnými autoritářskými režimy, monarchiemi i křehkými a slabými státy. Válka v Sýrii, vzestup takzvaného Islámského státu, teroristické útoky ve světových hlavních městech, diktátorství a netolerantní režimy vrhají na islám a muslimy po celém světě temný stín," varuje dále Islamová.

„Šíření extremismu a ultra-konzervativních verzí islámu podporují vnímání tohoto náboženství jako násilného, krutého a antidemokratického. Realita je ale mnohem složitější. Wahábismus možná šíří v rozsáhlých částech muslimského světa svou zničující ideologii, ale mírnější verze islámu stále přežívají – a snaží se vzkvétat – v mnoha částech světa."

Muslimští demokraté

Islamová následně upozorňuje, že ve světě existují muslimští demokraté, kteří se snaží zasadit o svobodu, rovnost pohlaví, demokracii a moderní islám 21. století. Ti si podle ní zaslouží mnohem více pozornosti. „Na rozdíl od těch, kteří prosazují násilí a teror, se o muslimských demokratech na titulních stranách nepíše. A jejich boj by mohl vést ke střetům s vládami," podotýká.

Uznává, že skutečných muslimských demokracií je málo. „I Indonésie, která je díky svému celkem dobrému přechodu od diktátorství k demokracii v dobré pozici k tomu, aby vedla boj za oživení islámu, je sužována plíživou netolerancí a útoky proti náboženským menšinám. Turecko tento záměr s jistotou ztratilo. A demokracie v Tunisku zůstává křehká."

„I tak si ale hlas a poselství muslimů – politiků, učenců, skupin bojujících za lidská práva, feministek – kteří se snaží vytvořit nový islámský narativ, zaslouží větší publikum," dodává Islamová.

Témata:  Islám muslimové demokracie

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.