Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Největší dopravní projekt v historii Evropy? Švédsko se před desetiletími úplně změnilo

Stockholm
Stockholm
Foto: Pixabay

Během noci na 3. září 1967 proběhly v celém Švédsku rozsáhlé dopravní manévry. Švédové měnili směr jízdy. Ze smělého plánu se nakonec stal největší dopravní projekt v historii Evropy

Do té doby totiž jezdili vlevo, zatímco jejich sousedé (a spolu s nimi drtivá většina Evropy) jezdili vpravo. Takto překotná změna ale nadělala řidičům a cyklistům problémy a doprava na některých místech zkolabovala.

Dnes sedmasedmdesátiletý dopravní expert Jan Ramqvist se tehdy na změnách podílel. „Všichni o tom tehdy mluvili, ale nikdo z nás vlastně doopravdy netušil, co se stane.“ vzpomíná pro britskou BBC. Když ale Den H, jak bylo 3. září 1967 ve Švédsku přezdíváno, konečně nastal, předčil všechna jeho očekávání.

Švédsko sáhlo ke změně směru dopravy ze dvou hlavních důvodů. Jednak chtěli Švédové zvýšit mezinárodní reputaci své země. A za druhé šlo o bezpečnostní důvody. Počet automobilů ve Švédsku totiž během 60. let prudce vzrostl. V roce 1967 již po švédských silnicích jezdily skoro 2 milióny automobilů. Drtivá většina z nich pocházela z cizí produkce, čili měla volant umístěn vlevo. Jezdit s takovýmto automobilem v levém pruhu řidičům zbytečně znesnadňovalo řízení.

Když Den H konečně nastal, všechny radnice ve Švédsku měly jasné pokyny, co vše musí během krátké doby změnit. Bylo potřeba přemístit semafory, autobusové zastávky, vyměnit značky nebo přemalovat směrové šipky na silnicích. Doprava v celém Švédsku byla na několik hodin zastavena a do práce byla povolána i armáda. „Po celou noc jsme se nezastavili.“ vzpomíná po letech Ramqvist, jež byl odpovědný za výměnu asi tří tisíc značek v Malmö .

Jak švédští motoristé zareagovali na zásadní změny v dopravě? Výsledkem byly zmatky a zácpy. Počet dopravních nehod ale nebyl nijak vysoký. V celém Švédsku bylo hlášeno jen 157 menších bouraček, což bylo dokonce méně než v jiné dny. Nikdo na silnicích nezemřel.

Peteru Kronborgovi bylo tehdy 10 let. Dnes o Dnu H píše knihu a na tehdejší události vzpomíná. „Byla to nejdůležitější událost, co se ve Švédsku za celý rok 1967 stala. Novináři, zejména ti z BBC, čekali na obrovské možství nehod a krveprolití. Nic z toho se nestalo a já myslím, že byli trochu zklamáni.“ říká Kronborg.

Témata:  doprava Švédsko automobilový průmysl

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.