Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čína chce kupu medailí ze zimní olympiády, obyvatele vyzývá k lyžování

Lyžování, ilustrační fotografie
Lyžování, ilustrační fotografie
Foto: Nev-Dama

Si-ning (Čína) - Velmi daleko od Pekingu, v chladu tibetské plošiny, se Čína snaží vštípit obyvatelům chudého regionu lásku k lyžování. Děje se tak v souvislosti se zimními olympijskými hrami, které Čína bude hostit v roce 2022, píše agentura AFP.

Jen po několika obrátkách na jediné sjezdovce ve středisku Oslo, pojmenovaném na počest norské metropole, Čcheng Wen-jüan již dvakrát upadl. Jeho dvanáctiletý syn políbil matičku zemi již čtyřikrát.

"Zkusil jsem to, ale je to opravdu obtížné. Nenacházím v tom žádné potěšení," říká třiačtyřicetiletý účetní a vrací se do chaty místního lyžařského klubu.

Malé středisko pokryté umělým sněhem je skryto poblíž Si-ningu, metropole provincie Čching-chaj na severozápadě země, uprostřed skleníků, kde zrají jahody a rajčata.

Nejlidnatější země světa doufá, že do olympijských her v roce 2022 postaví na lyže deset procent ze svých 1,38 miliardy obyvatel. Kdyby bylo tohoto cíle dosaženo, počet lyžařů na světě by se zdvojnásobil.

Čína chce získat pro tento sport nejširší veřejnost, včetně odlehlých regionů, jako je Čching-chaj. Vzhledem k tuhým zimám a průměrné nadmořské výšce 3000 metrů má provincie ideální přírodní podmínky.

"Problém tkví v tom, že jsme začali pozdě," připouští provinční ředitel úřadu pro sport Cchaj Žang-tchaj.

Koncem loňského roku měla provincie Čching-chaj jen sedm lyžařských drah. Naopak Mekka lyžařů v Číně, provincie Chej-lung-ťiang na severovýchodě země, jich měla 124.

Středisko Oslo zbudované v roce 2014 je sice největší v regionu, ale má jen jednu skromnou sjezdovku dlouhou 400 metrů.

V blízkosti Si-ningu však leží další tři lyžařská střediska a tento sport si pozvolna získává své stoupence.

Správce střediska Oslo Cchaj Ping-ťien z toho má radost. Když se jeho středisko před čtyřmi lety otevíralo, lyžovala jen hrstka lidí. Dnes tu je na 500 pravidelných návštěvníků, uvádí. V některých dnech tu je až 5000 lidí. Cena denní permanentky je 180 jüanů (asi 570 Kč).

"Lyžařská střediska jsou navíc dobrým motorem pro místní ekonomiku pokud jde o zaměstnání. Zvláště v zimě, kdy se přestává kvůli mrazu stavět," vysvětluje Cchaj Ping-ťien.

Devětadvacetiletá bankovní úřednice Che Li-pching, která lyžuje poprvé, je přesvědčena, že sektor zažije v Čching-chaj rozkvět. "V zimě tady není žádná zábava. Kromě lyží tu není co dělat," říká.

Prostředky na tento sport však dosud mají jen bohatí lidé z měst. Provincie Čching-chaj je totiž jednou z nejchudších v zemi. V loňském roce byla z 31 čínských provincií na 27. místě s ročním příjmem na jednoho obyvatele 19.000 jüanů (asi 61.000 Kč).

Ostatně tento region, tvořený vysokými horami a plošinami, je řídce osídlen: žije zde šest milionů obyvatel.

"Čching-chaj není příliš širokým trhem," uvádí správce střediska Oslo Cchaj Ping-ťien. Znepokojuje jej předčasná konkurence mezi středisky v době, kdy je sektor ještě v plenkách.

Čínské sportovní instituce doufají, že spolu s lyžařskými středisky, která se v celé zemi otevírají, vyrostou také úspěšní lyžaři. Čína vyslala 82 sportovců na nedávné olympijské hry v jihokorejském Pchjongčchangu, zatímco v roce 2014 ji v ruském Soči reprezentovalo 66 sportovců. Ti však získali jen devět medailí. Takové skóre je v roce 2022 na domácí půdě pro Peking nepřijatelné.

Témata:  Čína lyžování olympiáda hory

Související

Aktuálně se děje

8:20

Mrtví a desítky zraněných. Rusko vyšetřuje tragickou vlakovou nehodu

Tragická železniční nehoda se stala v noci ze soboty na neděli v ruské Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou. Nejméně sedm lidí zemřelo a další desítky cestujících se zranily, když vlak narazil do zříceného mostu. Není v tuto chvíli zcela jasné, co způsobilo pád konstrukce. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Džibutsko

Analýza

Tajemství Džibutska. Jak se z neviditelné africké země stala křižovatka, kde se protínají zájmy velmocí?

Relativně stabilní Džibutsko leží u průlivu Bab-al-Mandab mezi Rudým mořem a Adenským zálivem, kudy proudí až třetina světové námořní dopravy. V regionu zmítaném válkami, kolapsy států i vzestupem radikálních hnutí se právě zde kříží zájmy USA, Číny, Ruska i Íránu. Africký roh už dávno není opomíjenou periferií. Proměňuje se v laboratoř nového typu globálního soupeření – a to vše na pozadí bezpečnostní krize, která může vážně narušit světový obchod.