Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nobelova cena pro Trumpa? Návrh jihokorejského prezidenta do málem dohnal k slzám

Donald Trump, 45. prezident USA
Donald Trump, 45. prezident USA
Foto: ABC News

Washington - Donald Trump dnes uvedl, že ho dojalo prohlášení jihokorejského prezidenta Mun Če-ina, že by americký prezident měl dostat Nobelovu cenu za mír.

Mun se tak vyjádřil v pondělí poté, co mu k úspěšnému dubnovému summitu se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem blahopřála vdova po někdejším jihokorejském prezidentovi Kim Te-džungovi. Ten se v roce 2000 sešel s tehdejším severokorejským diktátorem Kim Čong-ilem a dostal za to Nobelovu cenu.

Poté co Munovi vdova popřála, aby ji také získal, jihokorejský prezident odvětil: "Nobelovu cenu může získat prezident Trump. Vše, co potřebujeme, je mír".

"Prezident Mun byl velmi laskav, že to navrhl," řekl dnes Trump. "Myslím si, že to bylo velmi velkorysé, že učinil toto prohlášení, ale hlavní věcí je, aby se to povedlo: chci mír," dodal s tím, že termín a místo Trumpova plánovaného setkání s vůdcem KLDR budou známy v příštích dvou dnech.

Názor, že by si Trump zasloužil Nobelovu cenu za mír, pokud jeho setkání se severokorejským vůdcem povede k odstranění jaderných zbraní na Korejském poloostrově, koluje i mezi americkými republikány. Dosáhnout takového úspěchu by bez Trumpa nebylo možné, soudí například republikánský senátor Lindsey Graham.

Témata:  Donald Trump,  Nobelova cena,  Mun Če-in

Aktuálně se děje

28. září 2026 18:08

Vtrhli přímo na jeviště... Štefan Margita musel řešit nečekané problémy

Operní pěvec Štefan Margita se zúčastnil tiskové konference České televize k podzimnímu vysílacímu schématu. Představil na ní nový dokumentární film s názvem Štefan Margita – Čas přítomnosti. Snímek se zaměřuje především na zpěvákovu současnou životní situaci a vyhýbá se tradičnímu rekapitulování jeho profesní historie. Na tvorbě projektu se podílel mladý tvůrčí tým, který do natáčení vnesl osobitou energii a odvahu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.