Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zemřela bývalá rumunská disidentka Doina Corneaová

Vlajka Rumunska
Vlajka Rumunska
Foto: Pixabay

Bukurešť - Ve věku 89 let dnes zemřela bývalá rumunská disidentka a bojovnice za lidská práva Doina Corneaová. Informovala o tom dnes rumunská média s odvoláním na rodinu Corneaové.

Corneaová, která bojovala proti režimu komunistického diktátora Nicolae Ceaušeska, zemřela ve svém domovském sedmihradském městě Kluž.

Proslavila se hlavně v 80. letech, když prostřednictvím Rádia Svobodná Evropa zveřejnila 31 protestních dopisů proti Ceaušeskovi. Příslušníci nechvalně známé rumunské tajné policie Securitate ji kvůli tomu vyslýchali a bili. V listopadu roku 1987 šířila letáky na podporu krvavě potlačeného dělnického protestu ve městě Brašov. Kvůli své disidentské činnosti Corneaová přišla o místo docentky literatury v Kluži.

Po svržení Ceaušeska v prosinci roku 1989 se Corneaová stala členkou Fronty národní spásy, kterou založil nový rumunský prezident Ion Iliescu jako provizorní politickou platformu. Už v lednu 1990 však hnutí opustila, protože Ilieska považovala za starou strukturu, která neusiluje o skutečnou demokracii.

"Snažila jsem se žít tak, jako kdyby neexistoval strach, ačkoli jsem ho docela často pociťovala," řekla Corneaová podle agentury DPA v jednom rozhovoru.

Témata:  Rumunsko úmrtí Doina Corneaová

Související

Aktuálně se děje

9. července 2025 22:00

Tajemství vzkazu od Jiřiny Bohdalové. Až se Miloš Zeman začervenal

Jiřina Bohdalová se nadále zotavuje z červnové operace srdce, takže dokonce vynechává letošní ročník karlovarského filmového festivalu. Jednou věcí si ale může být jistá. Kamarádi na ni myslí. Například exprezident Miloš Zeman. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Uprchlíci, ilustrační fotografie.

Komentář

Evropa před rozhodnutím: Buď s migrací bojovat, nebo se nechat zahltit. Necháme pašeráky fungovat?

Itálie ztrácí mladé a vzdělané obyvatele, zatímco čelí sílícímu přílivu migrantů z Afriky a Asie. Demografická krize ohrožuje nejen její vlastní stabilitu, ale narušuje i soudržnost celé Evropské unie. Unijní státy nejsou ochotné sdílet odpovědnost, a přitom nedokáží zformulovat ani jednotný postoj vůči zemím, které místo spolupráce s Evropou tolerují nebo přímo podporují pašeráctví. Pokud Evropa nezasáhne rázně a koordinovaně, zůstane rukojmím vnějších krizí a vlastní nerozhodnosti.