Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko je v krizi. Zachrání zemi muslimští uprchlíci?

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Moskva – Rusko je zemí, v níž dlouhodobě panují obrovské rozdíly mezi jednotlivými regiony. Na jedné straně stojí Moskva, nablýskaná metropole a a pravé velkoměsto 21. století. Na druhé straně je pak ruský venkov, neboli svět chudoby a zaostalosti, jehož krize se ještě prohloubila s kolapsem Sovětského svazu.

Ruský venkov totiž vymírá. Odliv lidí z vesnic a městeček se nedaří zastavit. Pomoci mají muslimští imigranti z bývalých sovětských republik, jako je například Tádžikistán. V řadě ruských vesnic a menších měst tak tvoří muslimští imigranti již více než polovinu obyvatelstva.

Podle ruských sociologů jich do Ruska přicházejí miliony a Český rozhlas ve své reportáži uvádí, že by mohlo jít o největší demografickou proměnu ruské společnosti za poslední stovky let. Někteří Rusové příchod migrantů vítají, jiní jej nesou nelibě. Ti druzí tvrdí, že venkovské vesnice mají jen dvě možnosti – buď zcela zmizí nebo budou cizí.

Rusové jsou k migrantů obecně nedůvěřiví. V roce 2016 proběhl v zemi průzkum, jež názory v ruské společnosti mapoval. Plyne z něj, že čtyři pětiny Rusů požadují omezení přílivu imigrantů. Dvě pětiny Rusů by pak chtěly, aby přistěhovalci žili odděleně ve vyhrazených oblastech.

Proč je na tom ale ruský venkov tak bídně? Po rozpadu SSSR přišel ekonomický rozvrat. Rozpadla se zemědělská družstva a díky tomu obrovsky narostla nezaměstnanost. Místní obyvatelé tak raději odjeli do velkých měst, než zůstat v zapadlých vesničkách a denně dojíždět za prací po rozbitých stezkách.

Díky tomu poklesl na venkově počet škol a nemocnic, což exodus obyvatel do větších měst jen podporuje. Podle sčítání lidu z roku 2010 bylo v každé čtvrté ruské vesnici hlášeno deset a méně obyvatel. Místní se navíc musejí živit například sběrem brambor a hub, které pak prodávají bohatším lidem z města.

Vylidněné vesnice jsou proto přirozeným cílem migrantů. Často se stane, že se například v Uzbekistánu sebere celá vesnice a houfně „přesídlí“ do Ruska. Tam pak cizinci tvoří uzavřené komunity, které jsou ovládány svými staršími a drží se přesně stanovených pravidel.

Toho rádi využívají místní politici. Přistěhovalci se sice o svých politických preferencích bavit nechtějí, je ale veřejně známou pravdou, že představitelé strany Jednotné Rusko (strana Vladimira Putina) se snaží silně působit na vůdce přistěhovaleckých skupin, aby získali jejich hlasy.

Témata:  Rusko migrace přistěhovalectví uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.