Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Halík nabízí řešení islámu na Západě, v případě Okamury se prý schyluje k tragédii

Halík, Tomáš
Halík, Tomáš
Foto: www.wikipedia.org

Praha - Rozvíjení terapeutické role náboženství a prevence jeho destruktivních podob je jednou ze snah mezinárodní sítě teologů, kterou spoluvytváří český katolický kněz a teolog Tomáš Halík. Shromáždili podněty z 55 zemí všech kontinentů, jedním z nich je připravovat na budoucí roli církve ve společnosti. "Kaplani v armádě, na univerzitách, v nemocnicích, na letištích či ve věznicích nejsou jen pro zbožné, ani tam nelapají další ovečky do svého stáda. Jsou připraveni sloužit všem, protože každý člověk má svůj duchovní život a duchovní potřeby," řekl Halík v rozhovoru s ČTK.

Duchovní život je trvalé hledání smyslu svého života a smyslu aktuálních situací v životě, zvláště těch hraničních. "Duchovní služba si musí osvojit jazyk, jemuž rozumí i nevěřící - ale zároveň musí rozumět i 'víře nevěřících' a vědět, že čistě sekulární jazyk v některých situacích nestačí," míní. Dává zapravdu německému filozofovi Hansi Jonasovi v tom, že pokud lidstvo chce ochránit svět před destruktivními silami, neobejde se bez znovuobjevení kategorie posvátného. "Lidé, jimž není nic svaté, jsou nebezpeční druhým i sobě," uvedl Halík.

Halík říká, že projekt je inspirován myšlenkou papeže Františka, že církev má být "polní nemocnicí". "Má rozvinout terapeutickou roli víry, věnovat se diagnóze, prevenci a léčení oněch 'infekčních nemocí a patologických závislostí' v současné společnosti, k nimž patří populismus, šovinismus, xenofobie a náboženský fundamentalismus, včetně zneužívání náboženských symbolů, rétoriky a emocí k šíření strachu, nenávisti a ospravedlňování násilí," vysvětluje.

Zabývá se mezináboženským dialogem - ten je pravděpodobně dnes nejvíce potřeba mezi křesťanstvím a islámem. Mezi Halíkovy výzkumné projekty patří výměna zkušeností křesťanů a muslimů s proměnami, které přináší globalizace - tedy například s evropskou verzí islámu a asijskou a africkou verzí křesťanství. "Západní transformace islámu je nejen intelektuálně a spirituálně zajímavá, ale i politicky důležitá," míní. Klíčový je podle něj výklad a interpretace koránu.

"Místo primitivně doslovného čtení vzít v úvahu dějinné a kulturní okolnosti vzniku textu a rozlišit stupně závaznosti pro současného člověka. To může islám proměnit podobně, jako se zásadně po osvícenství změnil vztah křesťanů k bibli a křesťanství vůbec," říká Halík. Interpretovat základní náboženský text je podle něj lehčí u bible, kde tradice výkladu sahá až k rabínům a teologům rané patristiky, než u koránu, u něhož muslimové dlouho vůbec nepřipouštěli lidské autorství.

K většímu prolnutí muslimů se západní civilizací podle něj dojde, ať si to lidé budou přát, nebo ne. Proces prolínání světů nezastaví betonové zdi - důležité ovšem je, jak bude vypadat, domnívá se. "Dnes je ještě otevřená celá škála možností. Ovládnou-li mozky Evropanů demagogové typu Okamury, Konvičky a podobných, pak se schyluje k tragické konfrontační variantě," varuje. Otázka podle něj nestojí, zda islám na Západě bude, či ne, nýbrž jaký islám tu bude - a to je dnes ještě možné ovlivnit. "Nejen jedna země, ale celá planeta je naše - ovšem naše společná. Kulturní a náboženská pluralita světa je nezvratný fakt, z rybí polévky ryby už neuděláš. Místo hysterie a paniky se musíme učit s ní a v ní žít," doporučuje.

Témata:  Tomáš Halík náboženství křesťanství

Související

Aktuálně se děje

10. října 2024 11:24

Fiala je jeden z nejlépe placených premiérů EU: Je potřeba další zvyšování platů politiků?

Český premiér Petr Fiala je letos společně se svými protějšky Viktorem Orbánem a Robertem Ficem vůbec nejlépe placeným předsedou vlády kterékoli ze zemí EU. Vyplývá to z údajů (viz graf níže) maďarské neziskové organizace Átlátszo.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy